Recenze

Demarche - Maybe Tomorrow EP

	Typ:	7"EP
	Rok vydání:	2010
	Label:	Papagájův Hlasatel
	Délka:	13:43
	Autor:	Buky
	Hodnocení:
	Odkaz:	http://www.demarche.cz
	Datum vložení:	28.05.2010

Demarche před lety rozhejbali poněkud stojaté vody domácího crust punku. I já jsem sdílel to všeobecný nadšení. A jak je tomu teď? Říká se, že časy se mění. Že lidi se mění. Mění se i některý kapely a Demarche nám naznačujou, že i u nich by tomu tak mohlo být.

"Maybe Tomorrow" je první nahrávka od výměny basáka a zpěváka. Když k tomu připočteme i předchozí etapu, Demarche už hrajou poměrně dlouho a maj i dostatečnou fanouškovskou základnu na to, aby si mohli dovolit plnohodnotnou velkou desku, takže se ptám, kde to vázne, hoši ? S Jehudou za mikrofonem se projev logicky posouvá drobet jinam, vokál už není tolik hrdelní jako v případě Havrana, ale je to víc - řekněme "punk". Soudě z koncertů mě vyhovovaly obě polohy, uvidíme, jak se to projeví na studiovce.

Tohle EP má dvě tváře. Úvodní titulní song slibuje navázání na předchozí tvorbu a rozjíždí se přímočarej tepající raw crust punk, kterej to solí jak dobře promazaná mašina. Někde na půli cesty mezi UK a Švédskem, tahle destinace je chutná. Přichází druhej flák "Vol a chcípni", ještě s Havranovým textem. Šlape to, šlape, dokud... napíšu to jinak: nevybavuju si, kdy jsem naposled slyšel nahrávku, u který bych si říkal, že v ní anglickej zpěv zní líp než čeština.  Tady tomu tak je - ty anglicky zpívaný vály zněj prostě líp. Pořád si lámu hlavu, jestli tady tolik dělá ten jazyk, nebo jestli je zde Jehudův vokál chladnější a oproti ostatním válům postrádá dostatečné charisma. Tak jako tak, vytaženej zbytečně moc nahoru a výsledek zní víc učesaně. Otáčim stranu a přichází "Nemocná planeta". O něco lepší, ale pořád si na to nemůžu moc zvyknout. To, co Demarche odlišovalo, co je řadilo vysoko nad tehdejší domácí standart, se vytrácí. Přitom v závěrečné "Lords of War" už je zase všechno v nejlepším pořádku, zpěv potřebně nahrublej a má to grády.

Tohle EP je půl na půl. Vezmu-li (byť čistě okrajově) v potaz i dobu Exekuce, hrubější poloha Jehudova zpěvu vítězí. I do muziky Demarche to sedí líp. Ale to je čistě můj názor, vy můžete mít naprosto opačnej. Osobně doufám, že co je zde naznačeno, nebude na další nahrávce dotaženo dál. A jestli bude jednou to album znít jako první a poslední song aktuálního sedmipalce, budu se na něj těšit i nadále.