Rozhovor

V posledním měsíci poslouchám pořád dokola následující desky: HATRED SURGE - "Deconstruct" LP, to je moje klasika celé druhé půlky roku 2010, výborná deska amerického power violence, DEAD RADICAL / SIDETRACKED - split LP dvou úžasných power violence spolků, ke kterým mě dovedlo Skuldovo vychvalování téhle desky v Napalmanachu, všechno od GUYANA PUNCH LINE - zájem o tuhle geniální bandu, kterou obdivuji již hrozně dlouho ve mě znovuobnovila koupě pár starších 7" od Korka, INSANIA - "Kult hyeny" LP - desku jsem dostal od Berryho k recenzování do Trhaviny a je super jako ostatně vždy, ASMODEUS - "Prosincová noc blíže neurčeného roku" LP - reedice desky jednoho z nejlepších českých technických thrash metalů, na které jsem vyrůstal a která mi nabízí iluzi, že jsem pořád mladý, INNOXIA CORPORA - "Je stále těžší otočit prst proti sobě" LP - název desky hovoří sám za sebe, GRINDERMAN - "Grinderman II" - Nick Cave dokazuje, že je s ním třeba pořád počítat, mám bohužel jen v mp3, ale časem se to určitě změní, BRUTAL TRUTH - "Extreme Conditions Demand Extreme Responses" 2LP - repres přelomového alba, o němž platí to samé jako o ASMODEUS, NETJAJEV SS - "Anarchy Andromeda" LP - RUPTURE žije, PUNCH - "Push Pull" LP celkem neznámý vynikající fastcore z Kalifornie. Druhou část otázky ať si čtenář odpoví sám podle uvedených desek. Označení "neznámá" kapela je subjektivní, to co pro jednoho může být základní kapelou žánru nebo hvězdou dneška zářící tak, že ji musí vidět každý, pro druhého může být naprosto neznámým pojmem.

Využívám výdobytků revoluce informačních technologií a spojoju jí se svým staromilským přístupem ke konzumaci hudby. V současnosti je na "trhu" tolik muziky, že se přímo nabízí stáhnout si sem tam nějakou tu mp3, kouknout na profil na myspace nebo na video na youtube. Dělám to tak, že když o nějaké kapele čtu, prošátrám internet, poslechnu mp3 a když se mi to líbí, koupím si to na vinylu. CD skoro nekupuji, jen hodně výjímečně, když mě něco zaujme a není to i na asfaltu. Neumím si představit, že budu mít nějakou nahrávku, která je pro mě zásadní, jen jako změť nul a jedniček. Pořád si myslím, že hudba má mít nějaký nosič, obal, grafiku, vlastní ksicht. Jsem holt fosílie.

Trochu mě trápí "stárnutí" scény. Poslední dobou se mi zdá, že příliv nových tváří do scény slábne. Ne, že by se úplně zastavil, ale mládež má teď trochu jiné zájmy než hardcore a jeho odnože. Už se asi nikdy nevrátí boom začátku devadesátých let, který kdo zažil, nemůže zapomenout. Další věcí, která s tím souvisí je nestálost, přelétavost nebo turbokonzumování hudby. Samozřejmě nelze po nikom chtít, aby celý život poslouchal jen tu samou muziku a nesnažil se objevovat nové obzory, ale trendem poslední doby je objevit nějaký styl, nastahovat si mp3 všech zásadních kapel ve množství, které se nedá naposlouchat ani za pět let, přesytit se tím a spláchnout to zase všechno do hajzlu. Tenhle turbokonzumerismus mě štve, možná je to jen staromilské naříkání a nepochopení, možná podvědomá obrana proti tekuté současnosti. Pozitivum je, že koncerty stále dokáží člověku nakopat prdel, že je pořád dost akcí, z kterých odcházíš nabitý energií. Druhým pozitivem, které sleduji poslední dva roky je tzv. Druhá zinařská revoluce. V poslední době vyšla hromada zajímavých fanzinů, ne jenom další čísla těch zavedených, ale i úplně nové tituly. Nevím jestli to není rouhání, říkat to tady na internetovém webzinu, ale vypadá to, že tištěný fanzin uhájil svou existenci a přežil první dekádu jednadvacátého století.

Tak rozhodně turné Gride a Pretty Little Flowers po USA. Nejlepší turné, co jsme kdy jeli, většina koncertů byla naprosto zdrcující a lidi neskutečně přátelští. Přejeli jsme Ameriku od jednoho pobřeží k druhému, sáhli si na dno fyzických i psychických sil, ale bylo naprosto super a veliká zkušenost. Doufám, že se nám někdy podaří to zopakovat. Druhým největším zážitkem bylo, že se mi konečně po dvou letech podařilo vydat trojku Trhaviny. Trápil jsem se s tím už dva roky a vypadalo to, že tu mrchu snad nikdy nedokopu do tiskárny.

S Gride chystáme vydat LP na Insane Society. Zatím je to předběžně domluvené a vypadá to, že do léta by mohla být deska venku. Budeme slavit 15 let existence kapely, tak bude také nějaký výroční koncert a uvažujeme o kratším evropském turné. Rád bych také vydal čtvrté číslo Trhaviny, ale v tomhle očekávání jsem po zkušenostech opatrný. Vypadá to na zajímavý a hektický rok.