Rozhovor

Baví mě víc desek, nikdy neposlouchám jen jednu. Poslední měsíc mě baví nové desky od A Day To Remember, Anberlin, Underoath, My Chemical Romance (ať si to poslechne každej, kdo si myslí, že tohle je "emo" kapela, v tom špatným slova smyslu) a ze starších věcí jsem se vrátil k oběma deskám Enter Shikari, k No Trigger, k A Wilhelm Scream a pochopitelně k mejm srdcovkám - tedy k AFI a ke Story Of The Year. Ale co mě rozsekalo úplně, jsou dvě zveřejněný sklaby nový "hvězdný" kapely D.R.U.G.S. a videoklip k jedný z nich. Na desku, která má vyjít v únoru, se fakt těšim ... snad to bude stát za to.

Já jsem sběratel CD ... funguju tak, že si všechno co mě zajímá stáhnu, často dlouho před vydáním, co mě nebaví po čase vymažu a co mě baví, tak si koupim na CD. Objednáváme hromadně, ve více lidech z USA z Interpunk.com, cca 1x ročně a vždy to dá alespoň 20 CD. Zaroveň si dokupuju starší věci, co jsem měl vypálený a chci mít originály. CD (anebo LP, dle vkusu každýho) beru jako umělecký dílo, chci mít prostě komplexní pocit z tý desky, tj. i z obalu, textů apod... chci vědět, jak to moje oblíbená kapela v tu chvíli měla a cítila. No, každopádně v současný době mám asi 400 CD, z nichž je originál asi 95%. A zároveň už se mi od poslední objednávky v září nakupilo cca 15 dalších desek, co chci ... :-)

Mě netrápí nic. Nějak jsem si zvyknul, že tahle scéna je plná zakomplexovanejch borců, co by v běžným světě "tam venku" neměli šanci v čemkoli uspět, ale tady mají, schovaní za svejma kámošema, ramena a plnou hubu keců a dokonce mají tendence ostatní vychovávat a přesvědčovat (často i dost nevybíravě) o tom, že ta jejich cesta je jediná správná. Myslím, že tahle scéna tyhle lidi přímo magnetizuje ... fakt jsem se v jiný skupině lidí se stejnými zájmy nesetkal s takovou koncentrací samozvaných guruů. Jako pozitivum beru fakt, že tahle starší generace postupně "vymírá" a ta nová tím není tolik zatížená.
Jo a ještě mě sere jedna věc - že se vegetariánství a veganství přestalo ve scéně stávat standardem ...

Pokud se týká hudebního zážitku, tak to byl koncert AFI, Story Of The Year, Bouncing Souls a dalších, v dubnu 2010. Byl to nejlepší koncert mýho života ... bezkonkurenčně.
Co se týká nehudebních věcí, tak to bylo naše hurá-rozhodnutí koupit s kámošema velkej kiosek s zahrádkou a pozemkem v kempu Osika, u Jindřichova Hradce, v tzv. Český Kanadě, a tam víceméně celý léto makat a kalit. Člověk by nevěřil, že se dá týden v kuse 14 hodin makat, 8 hodin kalit a 2 hodiny spát. A to obtýden, celé tři měsíce. Ale jde to :-) Pravda, byl pak potřeba měsíc rekonvalescence, ale už se nemůžu dočkat letošního léta. Doražte na Plzeň, vege i nevege jídlo, koupání a hlavně na projíždku po České Kanadě! Na kolo prý ideální!

Doufám, že se nám podaří udělat hodně dobrých koncertů a lidi budou spokojení. Můj tajnej tip je na 16.4. ... pokud se potvrdí to, na čem právě pracujeme, budu si moct "odškrtnout" jednu z mých srdcových kapel ... a v Praze! A v menším klubu! ... No, snad bude do 14 dnů jasno :-) A co se týká jiných plánů, tak jen doufám, že přežiju i letošní léto ... viz otázka č.4 :-)