CD

Ani se mi nechce věřit, že už je tomu tak dlouho, co Discarga vydala svojí první desku. S recenzí na jejich poslední album se tedy vraťme i trochu do historie, kdy na sebe tihle hyperaktivci poprvé výrazně upozornili. Tedy poprvé, oni na sebe samozřejmě upozornili už ve svých ostatních projektech, ať už budeme mluvit o Číst více →

Dneska se podíváme na zoubek tomuhle brazilskýmu triu, který dokáže rozpoutat neskutečnej bordel. Obklíčíme jejich tvorbu z obou stran a vezmeme si na paškál první a dosud poslední album. Tím začneme. Hučí mi v palici a nemyslim, že za to můžou vuvuzely. Discarga drtí přímočarej vysokorychlostní fast hardcore thrash s charakteristickým latinoamerickým zápalem pro věc. Číst více →

Jak to asi může dopadnout, když Kurt Ballou (kytarista Converge) produkuje album Disfear? Samozřejmě z toho ani nemůže vylízt nic jinýho než totální bouře! Dokonalá bouře, kterou si skrze album „Live The Storm“ prožiješ od začátku do konce a název desky se naplní absolutně, beze zbytku. Jasně, Disfear zněj v dnešní době podstatně jinak než Číst více →

´Vítejte na západě´ – jak zní český překlad názvu alba je v pořadí již čtvrté CD těchto španělských aktivistů. Příjemný HC/punk s melodickým zpěvem sice nijak moc nevyčnívá z této škatulky hudebně, zato pro člověka, který ovládá španělštinu dostane hudba úplně jiný náboj. Album obsahuje 14 skladeb ze kterých mě nejvíce zaujaly Hust – Ville Číst více →

Po debutu z roku 2006 druhé album této německé hardcore kapely. Disobey si prý berou inspiraci v NYHC, youth crew a thrashcore – upřímně řečeno, ten nujork zde má jednoznačnou převahu a těch ostatních prvků se dočkáte minimálně. Oldschool hardcore od Disobey má blízko spolkům typu Backfire!, On The Rise a podobně. Rychlé tempo se Číst více →

  Finský opilecký crust punk a když myslím opilecký, tak myslím se vším všudy – texty, grafika, zpěv i hudba. Všude se to jen hemží sprostými slovy ve finštině. CDrko je v jakémsi mini gatefoldu, což vypadá fakt dobře… svůj díl na tom mají i fotky ležících opilců a poloprázných lahví, no krása. Pogo punk Číst více →

K smrti nesnáším psát recenze na něco, co mi nic neříká, co neposlouchám a ve finále na něco, co se mi nelíbí. Prakticky tím vědomě kapele ubližuju, i když jí vůbec neznám. Tohle je přesně případ plzeňských Dive. Hned první věc No Neo mi neuvěřitelně připomněla System of a Down. Bohužel jen prvních asi 30 Číst více →

Nijak mě nenadchla tato placka, první čtyři songy švédský pokus o crust, přičemž nechybí přeřvávající se dva zpěvy nebo moderní „Tragedy“ rify, ale fakt to není žádný námrd, spíš průměr a tak nějak mi tam chybí nějaká zběsilost, špína, hnus, šílené sóla, cokoliv, co by to vytáhlo songy z moře sterility, co obklopuje dnešní crust Číst více →

Tak tohle album je totální maso. Vlastně ani pořádně nevim, ze kterýho konce to vzít – když na tebe apokalypsa dejchá a sápe se na tebe ze všech stran, kam se schováš? Tohle vlastně ani neni peklo na Zemi, tohle je i peklo v samotnym pekle! Jako předzvěst celý zkázy působí už samotnej obal, navozující Číst více →

Takže co to tady máme – primitivní hrubej brutální funeral black metal aka Doppelganger Of Death anebo taky boční projekt Johnixe, kterýho můžete vidět taky v Poltergeist a Blood In Our Wells a Luksy, kterej pro změnu hraje v Tomorrow´s Hell a také Blood In Our Wells. Do spárů se mi dostala jejich debutní nahrávka, Číst více →