CD

Se s těma kvalitníma grind albama roztrhl pytel ne? Další pánové, kteří jsou připravení vám rozdrtit sluchovody, se jmenují Necromorph a jejich domovinou je Německo. Na FDA Rekotz jim vyšlo v lednu tohoto roku další řadové (třetí v pořadí) album s názvem Grinding Black Zero. Kapela funguje již od r. 1995, takže se dá mluvit Číst více →

Grind / punk z Valmezu. Při prohlížení jejich diskografie jsem zjistil, že v podstatě mám doma všechno (mimo kompilací) a stejně tuhle chásku moc neznám a nemám naposlouchanou. Proto bylo tohle CD moje první větší seznámení. Lhal bych ale, kdybych říkal, že jsem je neviděl naživo. Viděl. Na jedné z akcí, které se dělaly kdysi Číst více →

Jako balzám na uši jsou Feastem po poslechu jistého alba jedné české blíže nespecifikované kapely. Čurby začátek roku 2011 pojal ve velkolepém stylu. Co album to pecka. Finská drtička jádra se s váma nebude srát. Osmnáctkrát se ti tohle album zakousne do zadku a stejně tolikrát nedá odpočinout. V nějaký popisce jsem četl, že thrashing Číst více →

(!!!BEZ HODNOCENÍ!!!) Prosím ozvěte se někdo, kdo má chuť psát recenze na český melodický punk! Já už nemůžu! 🙂 Kohout Plaší Smrt. V rámci Čech zřejmě známá kapela. Zvukově super. Stylově melodickej českej punk, ve kterým se vůbec nevyznám, nevyhledávám ho a nerozumím tomu. Sorry. Patnáct válů v průměrný délce 3 minuty je i na Číst více →

Pro mě absolutně neznámá kapela. Navíc česká. A to se může stát jenom pokud je uplně nová nebo hraje styl, kterej není mi tak úplně nesedí. Ta druhá varianta je tentokrát vítězem. Jako první co jsem s tímhle CD udělal (ne neboj žádný prznění alá ušní maz do bookletu ..) bylo, že jsem se položil Číst více →

Úvod letošního roku jednoznačně patří grind core brusce Needful Things. Druhá deska (po pěti letech od debutního kousku), miliony split sedmipalců, australské tour. Nutno podotknout, že jako jedna z prvních českých extreme kapel, které se vyskytly (jo v tenhle moment, kdy smolím recenzi jsou NT zrovna v Austrálii!) u protinožců (před nimi Onanizer, že …). Číst více →

Ideální muzika pro lednový dopoledne v práci. Zářivky ti pomalu ale jistě zaručujou ubývání vlasovýho porostu. Zarudlý oči civí nesmyslně do monitoru a do sluchátek ti hrajou Le Scrawl, který svým pojetím grind coru nemůžou nudit. Ani náhodou. Třináct válů na novém albu německých jazz grinderů je pro pravověrné uctívače drceného jádra zatěžkávací zkouškou. O Číst více →

  Finský opilecký crust punk a když myslím opilecký, tak myslím se vším všudy – texty, grafika, zpěv i hudba. Všude se to jen hemží sprostými slovy ve finštině. CDrko je v jakémsi mini gatefoldu, což vypadá fakt dobře… svůj díl na tom mají i fotky ležících opilců a poloprázných lahví, no krása. Pogo punk Číst více →

Dvacet devět songů. Dvacet devět crossover thrash zásahů. Kanadská partička nám to už slušně natřela na všech jejich předchozích nahrávkách, který vyšly převážně pouze na vinylech. Touhle plackou přišel čas zúčtování. Diskografie. 2000 – 2004. První sada válů je z debutního dvanáctipalce „Destined For Assimilation“ z roku 2002. Tuhle část jsem neznal a o to Číst více →

V po boxu přistála obálka se zásilkou CDs kapel, který mi absolutně nic neřikaj. Jdem na věc… Split CD Lavotchkin / Crocus. Hezkej digipack. Od každý party po třech válech. Hodně heavy hrubej hardcore to je. A navíc naprosto neznámá kapela, která mě po dlouhý době baví. Mluvíme tady o prvních třech songách na CD. Číst více →