CD

Druhé album téhle šílené čtveřice z japonského Sapporo, která svůj název naplňuje beze zbytku. Nenech se zmást obalem, avokujícím kapely z Revelation Records. Tohle je desítka zběsilých paleb burácejícího thrash fastcore, hnaného na dva nepříčetné vokály. Jeden z nich připomína J.Bannona z Converge. Krutá palba, kterou zajímá jen jediné – hněv a nespoutaná zuřivost. Mlácení Číst více →

  Haha, po všech těch temnejch a nihilistickejch zombie crustech je todle docela hodně fajn věc na zvednutí nálady. Něco jako když furt chčije a pak začne bejt zase hezky. Začneš na chvilku věřit, že bude líp. Obal prodává. Je to sice krapet povrchní, ale hodně často pravdivé, co si budem povídat. I tady by Číst více →

Kurva. To se nemělo stát. Balíček od Maxe s CD na recenze byl narvanej kvalitním grind / fastcorem. Styl, kterej jsem už dávno přestal sledovat a i desek kupovat čím dál míň. Teď je to zpátky. Všechny kapely jako jsou Threatener, Hewhocorrupts, Iron Lung nebo třeba Agents Of Abhorrence jsem jako periferně (haha) registroval. Čas Číst více →

Opět extrémní skoro nezvladatelně velká porce grind / fastcore diskografie na Maxově labelu. Tentokrát kanadští Kung Fu Rick a jejich vyčerpávající dvoudisková diskografie. Kapela, ze které po rozpadu vzniklo dalších pár zajímavých spolků. Hlavně He Who Corrupts nebo Seven Days Of Samsara a High On Crime. K.F.R. jsou klasickej příklad mixu grind core s power Číst více →

  Corporate grind. Když to Kung Fu Rick zabalili, podstatná část osazenstva se rozhodla pokračovat v drcení jádra pod názvem He Who Corrupts. A nebyli by to vtipálkové z Kung Fu Rick, kdyby tahle kapela nebyla něčím zvláštní, jiná. Už název alba napovídá odkud vítr vane. Deset kroků k úspěchu. S klidným svědomím můžu tuhle Číst více →

Hrubej split. Malinko staršího data vydání, ale co už. První páni na holení Iron Lung. Grind core / power violence rubanice. První songy zvuk a štýlo alá Gride. Sekaný riffy, zpomalovací pasáže, překotný změny tempa. Ze sludge pasáží do non-stop fastcore řezničiny. Těch rozevláčnejch pasáží je tam celkem dost. Takže si pravověrní fanoušci power violence Číst více →

Rodent Popsicle Records, kterej patří Billovi z Toxic Narcotic, není už sice poslední dobou příliš aktivní co se vydávání týče, nicméně když už něco vyjde, tak to obvykle stojí za to. Pro mě stále jeden z nejsympatičtějších DIY labelů. Vytahuju CD z obálky a přichází překvapení první. Třetí album MSS už nevyšlo jako digipack. Překvapení Číst více →

Slovenský old school thrash. Album, který ve mě vyvoválá dva naprosto odlišný pocity a názory. Dětinský nadšení a řvaní „jo to je vono“ až po „kurva to to nemohlo být o chlup lepší“. Nebojte se, vysvětlim to trochu víc. Okamžitě po prvních tónech a prohlídnutí celého CD tě musí napadnout srovnat tuhle kapelu s nějakou Číst více →

Popis „japonský thrash hardcore“ může být značně zavádějící. Hudebně se totiž jedná spíš o hardcore punk a „klasicky japonsky“ tahle kapela taky příliš nezní. Což ale není míněno jako negativum, protože i přesto to týhle čtveřici slušně šlape. Pod názvem Shortfuse si už tedy nebudu vybavovat jenom německou kapelu a švédskej zin, ale i tuhle Číst více →

Debutní CDEP australské trojice, která se dnes už jmenuje The Dark Shadows. Po trochu nestandardní proměně od modelu sólová zpěvačka, sólová zpěvačka + doprovodná kapela a dnes už jen kompaktní kapela 🙂 Vskutku sympatická proměna, stejně jako celá kapela ostatně. Před rokem jsem byl touhle dnes už kapelou totálně převálcován při jejich koncertě na Sedmičce Číst více →