CD

  Další malá, sympatická DIY kapela, tentokrát z Francie. Konkrétně z krásného městečka Colmar, ležícího nedaleko německo-švýcarských hranic. The Boring hrajou od roku 2001, kdy drhli spíš takovej melodickej punkrock a před tímto CD EP stihli vydat dva demáče v letech 2005 a 2006. Od tý doby se pár věcí změnilo, především to, že od Číst více →

Tudle kapelu z Oaklandu prostě zbožňuju! A asi nejen podle mýho patří mezi nejlepší hardcore punk kapely, který jsou v dnešní době ke slyšení. Před novým tisíciletím brázdila scény v klubech kapela No Options, jejíž činnost ale v roce 2000 náhle ukončila tragická smrt jejího člena Chada W.Rickleyho (kterému je mimochodem celé toto album věnované). Číst více →

Tak a poslední cedlo od labelu Nice To Eat You Records je přede mnou. No vlastně za mnou, že jo. A opět jde o příjemné překvapení. Od téhle kapely s názvem Bowelfuck jsem čekal všechno jenom ne tohle. O to líp se mi tyhle řádky sepisují. I když to trvalo teda. Klasika. Pražská smečka jejíž členové Číst více →

Musim se trochu smát když si vzpomenu, jak jsem v recenzi na debutové EP BOY psal, že vyšlo jakoby zčistajasna, bez propagačních pomp, tuny koncertů, merche a všech těch halekaček kolem. Časy se ale měněj a o týhle brněnský kapele je slyšet kam se člověk hne. BOY vlítli na svět jako časovaná bomba a prakticky Číst více →

Po třech letech čekání tu je další album téhle emocoreové partičky. Pokud jste si oblíbili jejich starší alba pro jejich syrovost a dravost, tak se Vám tohle nejspíš moc líbit nebude. Je to totiž nejvíc pop, co jsem kdy od nich slyšel. Na druhou stranu jsem z jejich hudby nikdy nebyl tak naměkko, takže je Číst více →

Jsem trochu v rozpacích. Nemohu říct, že by první setkání s touto kapelou dopadlo zle, ale že bych si z toho sednul na prdel, to také ne. Obsahově trochu strohé CD, rozuměj žádné texty či nějaké ty keci kolem, dávkuje šest tracků. Vše klasický thrash crossover, vlastně nic víc, nic míň. Vše se odehrává v Číst více →

Tak zaprvé bych si město Jičín asi nikdy nespojil s žádnou hardcore kapelou a už vůbec ne tak stylově vyhraněnou a kvalitní jakou určitě Braindead jsou. Ale zmýlená neplatí. Takže si k Jičínu poctivě přišpendluju nálepku thrash a až pojedu s dětma za Rumcajsem, tak si na 100% vezmu do auta ku poslechu právě novou nahrávku, kterou je Číst více →

Byly to skoro čtyři dlouhé roky čekání, ale počkat se rozhodně vyplatilo. BTS jsou zpátky s novým albem a rozjíždějí to opět v plné parádě! Dalo by se říct, že „House of The Dying Sun“ je hudebně docela velký skok kupředu – oproti předchozímu albu „Where nighmares and dreams unite „(2005). I když bych paradoxně Číst více →

Toto v pořadí druhé album budapešťských Bridge to solace začíná ženským ´operním´ vokálem, na můj vkus až moc dlouhým, ale chlapci zřejmě věděli, proč tam je. Je nutné dodat, že perfektně kontrastuje s druhou skladbou. Ta má název Believe a jsou z ní poznat staří dobří BtS. Podlazenou kytaru doplňují sóla, za které by se Číst více →

I když toto album vyšlo již v srpnu 2003, pro mě je to stále jedno z nejlepších CD, které jsem kdy slyšel. Takhle to vypadá, když se potká 5 mistrů svého řemesla a vydají ze sebe to nejlepší. Rychlé punkové bicí (Tamar) doplňují dvě melodické metalové kytary s výbornými sóly v každé písni (Adam, Krisztian). Číst více →