LP

I Am Pentagon vyšla před pár dny v pořadí druhá deska s lakonickym názvem „265“. Nevěděl jsem co to znamená. Ač fanoušek válečný historie, objevil jsem v sobě další prázdný místo. Punk rock jako sebevzdělávání. Doplnil jsem si vzdělání o masakru na Švédských šancích 18.6.1945. Naposledy se mi tohle stalo při zkoumání původu jména kapely Číst více →

Hardcore / punk může mít tisíc tváří, dokazují to i I Am Pentagon, kteří si svůj název „vypůjčili“ od washingtonské post-punk kapely The Make-Up, jejíž finální album obsahovalo právě skladbu s tímto názvem. Jako by chtěli už předem naznačit, že je třeba se rozhlížet vícero směry. IAP mají základ položený v hardcore 90. let, ale Číst více →

I Walk The Line jsou jedna z kapel, ke které jsem od prvního momentu přistupoval se značným odstupem. Název odkazující na píseň Johnnyho Cashe, navíc použit v době boomu zájmu o tuhle persónu, jejímuž posmrtnému kultu jsem nějak nepropadl. Kladné články na czechcore, což je pro mne v 80 procentech záruka něčeho, co se mi Číst více →

Mám slabost pro slovenské hardcore / punk kapely. Zejména pro ty s melodickou tváří. Nevím proč. Asi mě baví víc slovenské texty a barva a zvuk slovenského jazyka víc než u českých kapel. Proto jsem si nové album Ilegality docela oblíbil. Roli tu určitě také hrálo nebo stále hraje, že zakladatelem kapely je Božena, který působil Číst více →

Hm jedenáct minut. A to jako už je na LP jo? Singl by nestačil? Mno nic. Odpouštím ti Jocke i kapelo. Páč těch jedenáct minut vám bude stačit. Poteče krev! Volume doprava a poteče krev z uší. Malinko sebou poházet po místnosti a krev bude všude. Tahle partička z Malmö ví, kde nechal truhlář díru. Raw crust Číst více →

S radostí jsem přijal informaci o nový nahrávce Innoxia Corpora. S touhle kapelou jsem se seznámil v roce 2010 na desce s geniálním názvem. Teprve v tý době jsem zjistil, že kapela existuje dalších deset let zpátky. Rozhodně to bylo trochu něco jinýho než to, s čím jsem se v tý době setkával. Obraty vymykající Číst více →

Ano, ano a ano … Vím je to jedovatý, je to z Rožnova, je to jedna z těch málo respektovaných kapel u nás. Ale … když se mě žena doma při poslechu nové desky Innoxia Corpora zeptá, jestli to mám nový Tři Sestry nebo jestli to nejsou nový Wohnouti … tak mě na týhle otázce Číst více →

Předem považuju za fér říct, že od vydání poslední samostatný desky INNOXIA CORPORA „Je stále těžší otočit prst proti sobě“ uběhlo už patnáct let. Bylo to moje první setkání s kapelou, desku jsem dostal od PHR, tehdejšího vydavatele kapely. V počítači bych nejspíš našel, co jsem o tom tehdy napsal. Ale, popravdě, nechci to číst Číst více →

Navzdory nečasu vychází, dokonce i fyzicky, spousta kvalitní muziky z tuzemské produkce. Koncerty se nehrajou, starý desky hrajou dál. SRR110, vezmeme to abecedně, tak pome! Předem se omlouvám, že nerozlišuju Aran Epochal a Aran Satan. Beru jako jedno. Spoustu let mi unikalo, že Adam Nenadál má zabarvení hlasu dost podobný Vladimíru Brožovi, prostě podobný frekvence. Číst více →

Část první. S vedrem přichází múza. Ehm. Kéž by to bylo tak snadný a já neseděl v obýváku nekoukal na dvě nahatý děti (moje vlastní .. žádnej úchyl, ok) a marně nepřemejšlel co mám napsat o tomhle split LP. Protože je zkrátka dobrý, ale v hlavě duto a v tomhle ovzduší nedokážu přesně specifikovat co Číst více →