LP

I mě hudebnímu analfabetovi a negramotnému hovadu, kdyby někdo pustil tuhle nahrávku a já měl při tom zavázané oči, tak by mi došlo odkud vítr vane. A naschvál to nenapíšu. Předpokládám, že i členům kapely samotné musí tohle přirovnání a škatulkování tak trochu vadit. Takové to nepříjemné ošívání při zmínce, která vám není tak úplně Číst více →

Ve spolupráci dvou českých a jednoho švédského labelu vyšlo 12 let po posledním „Defy!“ nové album téhle skandinávské bestie, a to den po Valentýnu. Příhodnou symboliku ale nyní nechme stranou a pojďme k jiným číslům. Když uzříte, že obsažených pět skladeb zabere plochu přes 20 minut, možná se vám trochu orosí čelo, ovšem při bližším Číst více →

Přišel nezván nečekán tenhle split. Tak dobře, ale nečekán pro nezasvěcené opravdu přišel. Vlastně jsem na něj narazil úplnou náhodou při psaní pozvánky na loňský The Sound Of Underground, což bylo tak nějak těsně předtím, než spatřil světlo světa. A může být zarážející, že se na společné desce tyhle dvě spřízněné anglické kapely sešly až Číst více →

Finský hardcore se špetkou švédského šmrncu – to jsou Selkäsauna. Relativně nové a nepříliš medializované jméno, které jsem objevil dík skvělé kompilační sérii „Dimmorna Skingras“ (recenze). „Pyromaani…“ je jejich první deskou, vydanou ve vlastní režii, na které posluchač nalezne třináctku svižných a nekompromisních kompozic. Od prvních tónů se rozjede smršť hardcore punku skandinávského střihu, striktně Číst více →

Sakra, tuhle fošnu jsem neslyšel pořádně dlouho, a musím říct, že pořád zatraceně funguje! Běh času vám některý kousky zkrátka trochu vytlačí z živý paměti, přestože tam pořád někde uložený pulzujou, a právě tohle podvědomí spustilo fiktivní alarm řvoucí o pozornost, když se Papagáj nechal slyšet, že tuhle věc vydá vůbec poprvé na vinylu. LP Číst více →

Ideální soundtrack ke klasickému zimnímu dni. A platí to jak pro slunečný mrazivý den, tak k pošmourné studné plískanici i ke sněhové bouři. Atmosféra nového alba polských post punkerů Past s názvem „Sama“ je temná a studená stejně jako výsledný zvuk celého alba. Dvanáct válů ve středním spíš pomalejším tempu vám uteče jakoby nic. Hele normálně sedněte do Číst více →

Čtvrté pokračování kompilační série Dimmorna Skingras, zachycující dění na syrovějším spektru švédské punkové scény, má ve své dataci rok 2018 a nabízí desítku kapel. Desku startují Selkäsauna, zpívající ve finštině a stylově čerpající z kapel jako No Security nebo Valvontakommisio. Jinými slovy rychlý skandinávský hardcore punk, stavící na výrazných rifech a lehce metalovém zvuku. Pro mě Číst více →

Pirátská vysílačka hraje hlavně punk rock. Punk rock a Oi! Sympaťáci a srdcaři! Tak by se nejlíp dalo shrnout fungování US labelu Pirates Press Records. Jako shrnutí prvních třinácti let labelu si PPR nadělili kompilačku (vychází jako jubilejní 200. titul labelu) obsahující průřez stájovejch kapel. Pochopitelně se nemohly vejít všechny. Mimo velký jména (Cock Sparrer, Číst více →

Ucházející „Fragmenty vášní“ je jednou z desek, kterou je nutný pustit si víckrát. S Ucházím jsem přišel poprvý do styku na CD splitu s Black Spirit Rose v roce 2009. Od těch dob jí mám zařazenou někde v kolonce „czech hardcore punk“. Ale devět let je dlouhá doba. Prvním poslechem jsem si potvrdil statut quo, Číst více →

Minneapolis je z pohledu našince poměrně nenápadné město na americké mapě, nicméně když se podíváme blíže do stínů a zákoutí jeho ulic a klubů, rozbliká to alarm v nejedné punkové makovici. Stranou teď necháme jména jako Prince nebo Soul Asylum a rovnou to přes Hüsker Dü, Replacements a Babes In Toyland vezmeme tam, kde fungovali Číst více →