Debutní album znojemského d-beat one-man projektu, který se postupem času přetransformoval do regulérní kapely. Deska vyšla v nákladu pouhých 250 kusů (200 na černém vinylu a 50 na limitované černo / průhledném vinylu) a podílelo se na ní celkem 13 (!) labelů z Čech, Moravy a Slovenska. Obal není klasická kapsa, ale přehnutý foldover obal jako tomu Číst více

Norská kapela Dishonorable Discharge mě teprve nedávno (vloni?) rozsekala jejich dvěma EP. Jedno jsem sehnal, po druhém pátrám zatím marně. Tak trochu v ústraní „slavnějších“ kapel z domoviny si už pár let jedou svůj d-beat / punk okořeněný burning spirit postupy a trpělivě čekají až je objeví crustový svět. Anebo jsou jenom prostě líní? Otázka Číst více

Tak jo, trochu zpožděníčko s recenzičkou, ehm, ale aspoň to třeba někomu připomene, že tahle deska vyšla a chtěl po ní někde na sklonku minulýho roku hodit vokem. Možná mě i přišlo balančně vhod ji párkrát dneska votočit v uších, když zas celá sociální síť masturbuje nad tím, že přijedou NOFX (nic proti nim) a Číst více

30. července, 2013

Švédsko je prostě můj osud. Respektive švédskej hardcore punk. Nejspíš se tam stejně neodstěhuju, ale pomalu a jistě i na svým labelu vydávám v poslední době jenom švédský kapely a nejvíc mě dostávaj opět a pouze švédský kapely (čest japonským a anglickým a americkým a německým .. uff … prostě všem vyjímkám, který nejsou ze Číst více

Tak tady se hrany brousit nebudou! Maximálně v podobě nošení trika švédské crust legendy Abba! Já nevím, co jste čekali od nové desky Doom vy, ale já jsem kurva maximálně spokojenej a dojatej. Slzy na krajíčku! Tahle kapela mě „uvedla“ do punkové scény, která se tolik moc lišila od té, kterou jsem do té doby znal, Číst více

31. března, 2010

Již čtvrtá recenze ze série výletů do historie, tentokrát z konce 80. let. Tohle je kultovní kus asfaltu. 21 let stará nahrávka, která má pořád tu sílu ničit stovky crusterů, punx i metalistů po celým světě. 17 prásknutí z M16. Anglická legenda na split se švédským špinavým hardcorem. Doom do vás po krátkém intru napustí Číst více

11. ledna, 2021

Tak tohle album můžeme považovat asi taky za jednu z top nahrávek roku 2020. Fyzicky vyšla sice až těsně před vánoci, ale digitiální podoba se objevila na bandcampu už na podzim a masivní promo jelo v podstatě skoro celý rok. A jedním dechem musím napsat, že tahle nahrávka je z pohledu fanoušků kontroverzní. Tak a tím kontroverzní samozřejmě Číst více

9. září, 2022

Další z řady Papagájových vinylových recyklátů více jak pětadvacet let starých věcí. A „Éčka“ buď miluješ i dneska a přijímáš je se vším, co na tom zároveň nenávidíš anebo – jdeš od toho. Hodně lidí ani číst nezačne. Pokud si vyrůstal v druhý půli devadesátých letech, po konci vyučování jsi netrávil s walkmanem volný chvíle Číst více

24. srpna, 2016

Tak jo, vybalme hned karty na stůl, tahle deska už předem rozdělí vás, milí čtenáři a posluchači, na dvě skupiny: ty, kteří budou ohrnovat nos a ty, kteří ji budou nostalgicky velebit (sem budou spadat převážně pamětníci). Účelem následujících řádků nebude první skupinu přesvědčit, aby kolaborovala ke konkurenci, to ani náhodou, na to už jsou Číst více

3. ledna, 2018

A protože měl pravděpodobně nedávný vinyl „Poslouchej“ (recenze) úspěch, navázal na něj Papagáj docela logicky re-edicí i toho úplně základního, donedávna na vinylu velmi obtížně sehnatelného, stavebního kamene v diskografii příbramských E!E. A vlastně i jednoho z těch porevolučních punkových zářezů u nás, které lze těžko opominout. Navíc když letos – vlastně už loni – Číst více