Ideální soundtrack ke klasickému zimnímu dni. A platí to jak pro slunečný mrazivý den, tak k pošmourné studné plískanici i ke sněhové bouři. Atmosféra nového alba polských post punkerů Past s názvem „Sama“ je temná a studená stejně jako výsledný zvuk celého alba. Dvanáct válů ve středním spíš pomalejším tempu vám uteče jakoby nic. Hele normálně sedněte do Číst více
Kanadští Phane, oživující odkaz zmetalovaného hardcore punku půle osmdesátých let, jsou zpět s novým albem. To vyšlo vlastně jen nedlouho po předchozím EP a dostalo název Maniac. Vyšlo opět pod hlavičkou tuzemského d-taktového impéria, jménem Phobia Records. Tolik základní informace. Zatímco první album pro mě bylo před pár let tak trochu zjevením v pozitivním slova smyslu, u Číst více
Phanečku, to je nástřel! Takovej odpich do novýho roku si teda zatraceně nechám líbit. Pokud citově lavírujete mezi US street punkem, štiplavým anglickým punkem / d-beatem a skandinávským hardcorem či crustem, tahle kapela klepe na vaše dveře a skromně říká „Ahoj bobánci, tak jsme tady.“ Phane přicházej ze třetího největšího města Kanady, které nás obdařilo Číst více
Pivnica přišli (nebo přišla?) se svým třetím albem, a to dlouhých 9 let po předchozím CD „Ráno slnko zapadá“ vydaným stejně jako v případě debutního CD svépomocí. K vlastnímu překvapení zjišťuji, že v mezičase vydané sedmipalce (jedno EP a split se Svině!) zdobí i mou sbírku. Cítím se za to překvapení provinile, ale věřím, že Číst více
Za starym Hoškem se ještě pořádně ani nezaklaplo víko a světlo světa spatřilo živý LP dvou koncertů z poloviny osmdesátých let. Za načasování nikdo nemůže a vydavatelský plány jsou vydavatelský plány. Něco začíná a někdo končí. Už můžu říct, že jsem celoživotní fanoušek kapely a pěvně věřim, že nebudu mít šanci vidět jakoukoliv reinkarnaci kapely, Číst více
Když už se zase jednou zdá, že nic nikam nevede a hlavně že se nic neděje, tak si aspoň náckové (potomci bejvalejch narkomanů) prolínající se se slušnými Čechy (příbuzný kurev) a obráceně, zajdou zaskotačit na Staromák – demoškou proti epidemiologickým a totalitním nařízením. Jak je to dlouho, co se ty samý lidi na tom samym Číst více
Split LP jsou jedním z mých oblíbených nosičů. Jak říkávám, je to jako dostat dvě desky za cenu jedné, a mnohdy dík nim člověk objeví nová zajímavá jména. Jejich nectností je, že člověk vlastně nikdy neví, co je strana první a co druhá, tedy pokud se nebudete řídit čísly označujícími matrici, z níž to samozřejmě je zřejmé Číst více
Přátelství řeckých Procrastinate a švédských Myteri bylo zvěčněno v podobě této společné nahrávky a těžit z něho tak můžeme i my přihlížející. Dvojitá porce melodičtějšího crustu / temného hardcore od kapel dobře známých i z českých pódií, což platí obzvlášť pro švédskou stranu této (ehm, jednostranné) desky. Ta už na první pohled zaujme nádherným artworkem Číst více
Když se podíváme na výčet domácích nahrávek vydaných před koncem roku, skoro by jeden začal znovu věřit na Ježíška. Silný kalibry a jeden kousek lepší než druhej. Jedním z oněch šťavnatých dárečků bylo i očekávané debutní album Protijedu, tedy kapely, jaký jsou v zahraničí nálepkovány jako „all-star band“. Konkrétní jména tady ale řešit nebudeme, to Číst více
Mno tak tu máme další fastcorovou českou desku. První co vás na ní zaujme až ji budete držet v pařátech je obal. Z dílny Tofuthrashera rovná se záruka kvality a originality! Druhá věc, která vás překvapí je, že tohle LP je jednostranné. Sice má nahrávka patnáct záseků, ale svoji délkou nepřesáhně právě těch patnáct minut. Takže nač Číst více
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte Více informací
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.