LP

Takže trendy a cykly se nám opakují. A všechno se vrací jako bumerang. Éra temného hardcoru aka kopírování Tragedy je pravděpodobně úspěšně za náma. D-beat noise crust je momentálně na vrcholu a odspodu se plíží starej dobrej death metal, kterej jsme nechali / zapomněli někdy v 90. letech. Švédsko, Stockholm, Entombed, Unleashed, Grave, Bolt Thrower, Číst více →

Americká grupa, která začátkem května poctila svojí návštěvou i pražskou 007. V dodávce čerstvou druhou desku, v sestavě pak lidi z Morne nebo Behind Enemy Lines a konečně v popiskách metal / punk. Nebylo co řešit a na kopec se vyrazilo a z kopce se vezla várka desek od Agipunk, kde nechybělo právě tohle LP. Číst více →

Tak za prvý, nenávidím downloady a jejich následný recenze. Není to tak, že jsem materialista a musím mít všechno co kde vyjde, ale hrozně špatně se píše recenze na album, kde si nemůžu ošahat obal, přečíst texty atp. A co si budeme povídat kolikrát samotný provedení té či oné desky je nenahraditelnou součástí alba jako Číst více →

Opět kapela ze země vycházejícího slunce, která mě totálně rozsekala. Pro všechny odpůrce japonskýho crustu mám ale dobrou zprávu. Tahle deska a ani celá nahrávka nezní jak splašená parní lokomotiva bez strojvedoucího, není to ten klasickej bordelovej noisecore, kterej je v poslední době tak v módě. Takže klid. Třináct d-beat klasik. Naprosto dokonale (potisící, ale Číst více →

Časy, kdy tady ve velkym letěly kapely jako The Virus, A Global Threat, The Unseen (samozřejmě The Casualties, ale ty nepočítám, ty jedou furt) nebo méně známější The Bollocks, The Escaped, State Control, Endless Struggle nebo Violent Society, a později se kruh uzavíral spolkama jako Cheap Sex, Career Soldiers, Krum Bums, The Warning, Monster Squad Číst více →

Tssss … víčko od lahváče letí ze stolu a na gramci se rozjíždí intro týhle desky, která málem nikdy nevyšla. Pokouším se nějak rozumně rozbalit maxi obal, kterej tě pošle o 20 let zpátky, šestipanelovej rozkládací maxi formát alá obal od Crucifix LP (znáte vůbec tuhle kapelu?). Temná zlá grafika. První song se mezitím rozjel. Číst více →

Tohle psaní jsem odkládal na dobu, kdy budu mít v sobě víc pozitivní energie než tý negativní. Tenhle víkend mě celkem nabil. Začátek Nuclear Winter Tour, kdy jsem se naoko rozčiloval, že je 007 narvaná atp., ale moc dobře všichni víme, že je super, že na pouze český kapely přijde takovej kopec lidí. Na začátku Číst více →

Do hajzlu. Jestli je todle extrémní muzika, pak jsem extrémista do morku kostí a rovnou bych to určil jako diagnózu. Asi bych musel bejt přikurtovanej k lůžku, abych při poslechu týhle desky nemagořil mezi zdma místnosti, neskákal po stěnách, nebušil hlavou o podlahu nebo nerval ze stropu sterilní zářivky a nebušil s nima o průčelí Číst více →

Komatoz, který se před pár lety narodili v ruském Petrohradu, byli vždy dost divoké kvítko. Už od útlého dětství kamarádili s dalším podobným lumpem ze sousedství, který se jmenuje Distress. Společně s ním nám také nadělili první dáreček, který už tehdy místama zaváněl inklinací k thrashi. Na další present o rok později se skládali s Číst více →

Musím se přiznat, že jsem Telefonem netknutá neposkvrněná osoba. Za což sklízím hektary výsměchu a opovržení. Ale je to tak. Háková panenka mě minula asi jako se kulky vyhejbaj Rambovi na stříbrným plátně. Možná to mám doma někde nahraný na kazetě, ale bez mučení se přiznám, že jsem to poslouchal maximálně dvakrát nebo třikrát. Ale Číst více →