LP

S touhle recenzí jsem si dával trochu načas. Teda vlastně se kterou si v poslední době nedávám. Mno nic. Nové album Vysočina fastcore tornáda. Já vím, že už to dávno není čistě jihlavská (a okolí) kapela, ale mám je tak prostě zafixované a nebudu nejspíš sám. Když jsem se doma díval po všech těch krabicích Číst více →

Vážené čtenářstvo, naše redakce vám přináší druhý díl z cyklu „Lepší pozdě, nežli nikdy.“ Životy některých se vrací do relativního stavu normality a milióny dalších životů byly, jsou a budou v permanentním stavu ohrožení, s permanentním pocitem strachu, úzkosti, ponížení, pohledu skrze prsty. Životy v bombových krytech, životy za zdmi, životy tlející pod jhem druhých. Číst více →

Vážené čtenářstvo, naše redakce vám přináší první díl z cyklu „Lepší pozdě, nežli nikdy.“ Životy některých se vrací do relativního stavu normality a milióny dalších životů byly, jsou a budou v permanentním stavu ohrožení, s permanentním pocitem strachu, úzkosti, ponížení, pohledu skrze prsty. Životy v bombových krytech, životy za zdmi, životy tlející pod jhem druhých. Číst více →

V Černobylu se stalo to co se stalo. V Plzni otevřeli dům hrůzy u Radbuzy, ve Vítkovicích Palác kultury a sportu, aby tam o sedm let později poprvé viděli pohár za mistra republiky v hokeji (ve Vítkovicích si vždycky přebírají pohár hosté, je to od místních takový hezký zvyk) a v Praze v Pakulu se Číst více →

Voltage records hraje mezi tuzemskými labely roli jakéhosi hybernujícího dravce, který zpravidla číhá někde v zákrytu, aniž by se venku vědělo, jestli tam stále je, aby pak z čistého nebe zasáhl nějakým ostrým výpadem. S nadsázkou řečeno úsporný, ale zatraceně efektivní režim. Voltage navíc částečně vyplňuje mezeru a supluje roli tehdejších labelů zlatých časů Punkcore Číst více →

Havířov. Kryštof, David Pastrňák, Radegast. Recenze na Kryštof se chopí Mirek, Pasta má aktuálně o bod míň než kolik je na týhle desce tracků, takže z této trojice volím Radegast. Tedy kapelu, nikoliv tamní pivovar. Ostatně Papagáj jim nedávno vydal na vinylu dva jejich demáče z druhé poloviny 80. let. Pokud jste spíš větřili re-edici Číst více →

Dvacet šest válů zběsilého thrash / fastcoru, který potěší zarputilé power violence fans. Krátké, hlasité, rychlé s uvřískaným kačeřím řevem. Špetka toho, trocha tamtoho a dostanete Terlalang. Kapelu z daleké Malajsie, kteří hoblují struny již od roku 2007. Splitka s Gostomper nebo Fuck On The Beach jako poznávací znamení. Forbidden je v podstatě první ucelená delší nahrávka v celé historii Číst více →

Další reedice Šanova na vinylu (recenze na jednu z nich zde) – a zase to není Konec světa, Papagáj nás napíná jak tětivu. „Eso 55“, názvem sdružující tehdejší výkladní skříň hudebního konzumu a laciného estrádního klaunství s levnou špinavou prostitucí v podmínkách, z nichž se leckomu sevře žaludek (alespoň tak si jej zjednodušeně vykládám), vlastně Číst více →

První album rožnovského barda Ctiba je konečně venku. Nebudu zastírat, že mě v podstatě minula jeho ranná sólová tvorba s akustickou kytarou – dík mé dlouhodobé skepsi k písničkářským dílkům mi nějak uteklo jeho tehdejší EP. O to víc mě ovšem dokázalo dostat o pár let později jeho syntetizátorové demo. Více než tři roky později se mi na Číst více →

Další nálet z drnčícího hangáru Phobia records, nová deska legendárních Collapsed! Ikdyž, moment, něco tady nesedí … tohle je prej debutní deska, ale ten název, logo, grafika … Dohromady v tý změti překrývajících se klišé vytváří dokonale matoucí dojem familiérnosti a dlouholeté spjatosti v toliko společně strávených chvílích v minulosti! Jsem zmaten v prozření jak Číst více →