LP

Archeologické naleziště vydává další svědectví o časech dávno minulých, rád bych napsal, že z osmdesátých let nezbyl ani střep atomu, ale to by se punk nesměl donekonečna recyklovat, opakovat, vykrádat, případě znovu vydávat. Kapelu H.I.C. SYSTEEMI jsem vždycky považoval za něco, co není ani úplně průser, nicméně první liga (řekněme RATTUS, KAAOS, RIISTETYT…) to též asi Číst více →

Když mi přišel od kluků z Periferie balík s dvěma LP The Outcasts a The Straps, sázel jsem, že moji koně budou The Outcats. A prohrál jsem všechno. V sérii reedicí, který s železnou pravidelností vydává Papagájův hlasatel records, vychází po 37 letech jediná deska The Straps. Kapela z jihu Londýna, konec sedmdesátých let, punk Číst více →

Po dvanácti letech od poslední řadovky vyšlo další album ústecký kapely Houba. Mnozí zpozorní a zakoulí očima. Je mi to jedno. „hlava až po krk ukrytá v prdeli vlastní“ Tohle album je, minimálně textově (pro mě), mnohem „víc punk“ než co jsem za poslední rok slyšel od hardcore kapel. Výjimky si schovávám na čestnym místě. Číst více →

Přátelství řeckých Procrastinate a švédských Myteri bylo zvěčněno v podobě této společné nahrávky a těžit z něho tak můžeme i my přihlížející. Dvojitá porce melodičtějšího crustu / temného hardcore od kapel dobře známých i z českých pódií, což platí obzvlášť pro švédskou stranu této (ehm, jednostranné) desky. Ta už na první pohled zaujme nádherným artworkem Číst více →

Phobia records sype z rukávu další a další crustové nahrávky a zdá se, že jej ztěží dokáže něco zastavit. A zástupy dychtivých odběratelů hladově lačnících po dalších a dalších deskách do svých už tak vahou značně zprohýbaných polic za ta léta dobře ví, že u této stáje sáhnou těžko vedle. A to i co se Číst více →

Östra Torn z Haify hrají hardcore crust melodičtějšího střihu, kde o prostor zápolí dva zpěvy (kytarista s basákem), a který je namočený vlivy převážně portlandských a španělských kapel. Ze začátku jsem u nich přesedával, přešlapoval, cítil jsem z toho snahu, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že to zůstalo někde na půli cesty. Časem jsem Číst více →

Pět let po Bloody Friday se v Belfastu zrodila jedna z prvních irských a severoirských punkových kapel. V ozvěnách doznívajících detonací I.R.A a v čekání na další vydali The Outcasts tři singly, v tý době nejpunkovější médium. O rok dva později se na Good Vibrations (Rudi, Undertones, The Nerves..) dočkali prvního LP „Self Conscious Over Číst více →

V kontextu před nedávnem vydaných LP verzí prvních dvou nahrávek se dá na zatím nejnovější album slovenských Adacta dívat celkem zajímavě retrospektivním pohledem. Vzhledem k tomu, že člověk v podstatě chtě nechtě konfrontuje cestu, jakou kapela za jeden a půl desetiletí ušla a kam nasměřovala své kroky. Úvodní instrumentální skladba „29.8.1944“ to ukazuje poměrně jasně. Adacta jsou víc Číst více →

Papagájovi se povedl další pozoruhodný kousek, a totiž re-edice debutového LP britských punks One Way System. Dodnes když někde narazím na jejich jméno, vybavím si právě tuhle nahrávku z počátku 80. let a nepochybuji, že takhle to má velká řada dalších, protože je to takové jejich „Nevermind“. One Way System vznikli v anglickém Fleetwoodu v Číst více →

Po tomhle víkendu jsem zase dostal nutkání napsat něco o kapele, která na letošním Fear Festu zahrála. Volba padla na anglické Agnosy. Tak je to trochu i logické vzhledem k tomu, že jim právě v těchto dnech vychází nové album a mám ten pocit, že právě v Praze ho poprvé dostaly do rukou a poprvé bylo k prodeji přímo Číst více →