Devotchkas

Je vám něco okolo dvaceti, že? Jak dlouho už jste ve scéně a už jste před Devotchkas hráli
v ňákejch kapelách? Mám ten dojem, že jsem některou z vás viděl na obalu desky Krays …

Gabrielle: Jo všem je nám 20. Mande, Alaine a já jsme už dřív hráli v pár kapelách (The
Auxiliary, The Manix, The Epitomies). Na obalu desky Krays je Mande a Stephanie, ale je to jenom
součást koláže, ne z toho důvodu, že by byly ňák v tý kapele.

Alaine: K punku jsme se dostaly když nám bylo zhruba 13 až 15. Punk hrajeme, protože to je
hudba, kterou milujeme. Se Stephanií jsme na obalu Krays a ta fotka byla pořízená na jednom jejich
koncertě, na kterej jsme se přišly podívat. A oni to pak prostě hodily do tý koláže.

Už od prvního EP jste sestavu měnili. Jakej k tomu byl důvod?

Gabrielle: Dřív s náma hrál na bicí Jon, ale on nebyl stálym členem naší kapely, zároveň hrál
ještě v Krays. A my jsme proto stále hledali ňákýho dobrýho bubeníka. A pak se objevila Gabrielle.

Alaine: Jon nám nabídl, že s náma bude hrát dokud nenajdeme svýho stálýho bubeníka. On měl
sám o sobě několik dalších projektů – kromě Krays ještě hrál s The Casualties, který furt někde cestovali.
Takže jsme měli ještě další dva bubeníky, než přišla Gabrielle.

Jste čiště ženská kapela. Myslíte si, že vám to spíš pomohlo nebo uškodilo?

Gabrielle: Myslim, že vždycky bude něco co vám může uškodit. Spíš mi to
kolikrát přišlo tak, že se o nás lidi zajímaj spíš proto, že jsme všechny baby a ne proto,
jak hrajeme.

Alaine: Kapela, ve který hrajou jenom samý ženský, je pořád vnímána jako
něco nezvyklýho. Ne že by to bylo ňáký záměrný nebo účelový, ale třeba tím inspirujeme
i jiný holky a když jich takovejch bude víc, pak už takovýdle kapely nebudou taková
vyjímka a nebudou braný jenom jako ňáká ozdůbka.

Jakej máte názor na novou crustovou scénu, na jejich verzi „feminismu“, „anarchie“, atd. ?
Na vašem prvnim EP jsem zaregistroval Big fuck off všem crusty hipíkům.

Gabrielle: Beru to tak, že je mi jedno čemu jiný lidi věřej nebo jaký maj ideály do tý
doby, dokud se nezačnou otírat o mě a kritizovat, že já mám na věci jiný názory. To na co
narážíš bylo myšleno proti těm, který o nás melou kraviny jen proto, že vidíme jistý věci jinak.

Alaine: Konkrétně to bylo mířený proti určitejm crusterům, který byli na letním
festivalu v New Yorku a který si zřejmě myslej, že maj patent na rozum, a kterejm rodiče nacpali
prachy, aby si mohli žít jak se jim chce. My nemáme problém s tím, že někdo vidí věci jinak než
my, ale ať se nesere do nás. Každej má právo myslet si co chce.

Vaše texty nejsou moc politický – je to záměrný? Berete to tak, že to do muziky nepatří?

Gabrielle: My prostě zpíváme o věcech každodenního života, o každodenních problémech,
aniž byste museli bejt ňák politicky angažovaný.

Alaine: My samozřejmě máme svoje vlastní názory a postoje na politický problémy a
záležitosti, ale v textech se odrážej spíš sociální záležitosti, protože to nás ovlivňuje a inspiruje víc.

Když jsem si pouštěl vaše EP, zaujal mě text v písni „Damaged Goods“ (Poškozené zboží). Ne že bych
s tím textem měl ňákej výraznější problém, ale na druhou stranu nevidim zas takovej problém v holkách,
který se snažej opíchat co nejvíc kluků. Nemyslim si, že taková věc z nich hned dělá děvky. Co si o tom
myslíte vy?

Gabrielle: Ten text se snaží zobrazit holky ve scéně, který jsou promiskuitní a pak skončej tak, že
jima každej pohrdá a ještě riskujou vlastní zdraví. Prostě si myslíme, že to není dobrý snažit se vyšplhat
po pomyslnym sociálním žebříku tímhle způsobem – a že takovejdle holek nevídáme málo. Tydle holky se
snažej dostat ňákýho kluka ze scény a myslej si, že pak budou vypadat „cool“. Ale existujou lepší způsoby
jak se dostat mezi lidi ve scéně. Takže je to o tědle holkách, který se snažej prosadit timdle způsobem.

Alaine: My nerespektujem holky, který jsou ve scéně proto, že roztahujou nohy klukům z kapel.
A v tom se odráží text tý skladby. K jeho napsání dala vlastně podnět jedna dívčina z New York City, ale bohužel
není jediná, takovýdle případy jsou v každý scéně. Jak řekla Gabrielle, existujou lepší cesty jak se prosadit, než
se takhle ponižovat a dělat jenom díru pro kluka, kterej do ní chce strčit svýho ptáka.

Slyšel jsem, že jste pomáhali s vokálama při koncertech Vice Squad, když Beki ztratila hlas. Už jste se znali
předtím a co si myslíte o jejich novym materiálu? Vsadil bych na to, že pro vás určitě taky byla inspirací.

Gabrielle: S Vice Squad jsme odehráli pár koncertů během jejich americkýho a evropskýho turné.
Přišli nám jako fakt super a Beki všechny hodně respektujeme. Pro nás to bylo samozřejmě skvělý koncertovat
s někým, kdo hraje tak dlouho a bejt součástí toho turné.

Alaine: Byly jsme fakt hodně nadšený, že s nima můžeme jet turné a určitě nás i hodně ovlivnili. Už se
moc těšíme, až si s nima zas někdy zahrajem.

Co bylo to nejlepší a nejhorší co se vám jako kapele přihodilo?

Gabrielle: Jako to nejlepších bych určitě mohla shrnout celý evropský turné. Mít takovou příležitost
bylo prostě úžasný a bylo skvělý vidět i jiný části světa.

Alaine: Těžko si vybavuju něco fakt blbýho co se nám stalo, ale to nejlepší bylo určitě to turné. Zažili
jsme fakt nádherný časy a potkali spoustu dobrejch lidí.

Jak je to se současnou scénou v New Yorku, dobrý kapely, dobrý kluby … Nebo je tam furt jenom spousta
rap-metalovejch sraček?

Alaine: Jediný místo na Manhattanu, kde jsou pořád skvělý punkový show, je CBGB´s. A rap-metalu je
tady furt spousta. Z novejch kapel se mě líběj třeba Treason z Bronxu. Doufám, že budou mít hodně koncertů a
taky vydaj ňákej ten materiál, protože jsou fakt výborný. Je mi jasný, že v New Yorku je hrozně těžký se s kapelou
prosadit.

Něco novýho do budoucna, alba, evropský turné, cokoliv ?

Gabrielle: V létě jedeme turné v Evropě (červen a červenec 2001) a doufáme, že před tím ještě LP vydat
stihneme.

Alaine: Jo, snažíme se stihnout vydat nový LP ještě než do Evropy vyrazíme.

Sestava:

Stephanie – zpěv
Mande – kytara
Alaine – basa
Gabrielle – bicí

Diskografie:

leden 1998 – účast na kompilaci Punx Unite (vál Mr.School Psychology)
září 1998 – účast na kompilaci Only So Much Can Go Wrong (vál Oi! Toy)
říjen 1998 – Devotchkas 7″ EP (4 vály)
září 2000 – Annihilation LP (11 válů)
leden 2001 – Annihilation 7″ EP (5 válů)
2001 – Live Fast Die Young LP (12 válů)