Dave „Insurgent“ Rubinstein (5.9.1964 – 3.7.1993)
Protože si za měsíc připomeneme 22. výročí tragické smrti frontmana Reagan Youth, jehož příběh se řadí mezi ty nejsmutnější v hudební historii, ačkoliv mám za to, že není příliš znám, asi by neškodilo si ho připomenout.
Reagan Youth byla (a od roku 2006 opět je) hardcore punková kapela z New Yorku, která hrála od roku 1980. Byla součástí anarcho-punkového hnutí a jejich název je vlastně parafrází na Hitlerjugend (Hitler Youth) v době Reaganova republikánského režimu. Kapela působila vedle kapel jako Dead Kennedys, Agnostic Front, Bad Brains nebo Beastie Boys, často vystupovala v CBGB´s a účastnila se tzv. Rock Against Racism koncertů. Ve své grafice často satiristicky používali obrázky a fotky členů Ku-Klux-Klanu nebo nacistů. A přestože Reagan Youth po sobě zanechali v historii hardcore nesmazatelnou stopu a stále bejvaj klasickou inspirací i pro řadu dnešních kapel, po zhruba 10 letech existence se kapela rozpadá a s jejím zpěvákem Davem to začíná jít z kopce…
Dave s rozpadem kapely ještě více propadá drogové závislosti a drogy začíná i dealovat. Během jednoho takového prodeje je jiným dealerem surově napaden baseballovou pálkou a zůstává v komatu. Aby mu byl zachráněn život, musí podstoupit lobotomii. Po tomto zákroku zůstane zjizvený přes celé čelo od ucha k uchu a jeho oční víčko zůstává natolik oteklé, že mu zasahuje do tváře. Po propuštění z nemocnice se vrací do domu svých rodičů, kde pokračují jeho drogové dýchánky, zatímco rodiče se ho snaží dát dohromady. Dave následně dům opouští a vrací se zpátky na Lower East Side. Mezitím vším už to není ten energický chlapík jako dřív a stává se z něj spíš jeho vlastní stín, jasnost jeho radikálních myšlenek je rychle a smutně nahrazena závislostí na heroinu. Trhá se tak i pouto a kontakt s velkou částí jeho přátel z punkového hnutí.
Dave začíná randit s dívkou jménem Tiffany Bresciani, prostitutkou pracující na Houston Street a tančící ve strip barech napříč městem. Svým rodičům říká, že Tiffany je tanečnice. Tiffany pár drží finančně nad vodou a její prostituce jim sponzoruje i drogovou závislost. Dave většinou čeká někde za rohem, zatímco Tiffany „obsluhuje zákazníka“, a pak si společně chodí shánět drogy. Davidova deprese se prohlubuje, jeho matka tragicky umírá při dopravní nehodě, jeho kapela je pryč, ztratil respekt, kterého se mu dříve dostávalo ze strany vrstevníků z řad punkového a anarchistického hnutí, a navíc musí spoléhat na Tiffaninu prostituci, která financuje (nejen) jeho drogovou závislost.
24. června 1993 Dave a Tiffany stepují na Allen Street, když zde se svou pickup Mazdou zastavuje známý zákazník. Tiffany nastupuje a následuje zaběhlá rutina: ona jde se zákazníkem, zatímco David se bude poflakovat po okolí a čekat 20 minut, dokud se Tiff nevrátí. Tiffany se už ale nevrátila, Dave proto kontaktuje policii, které popisuje vozidlo, a následně ji hledá po strip barech i nemocnicích po celém okolí. Neúspěšně. O 4 dny později dva NYC policisté hlídkují na Southern State Parkway na Long Islandu, když kolem projíždí dodávka bez poznávací značky. Po automobilové honičce dodávka bourá do sloupu elektr. vedení před budovou soudu, ve které se později koná proces. Vzadu v dodávce leží zabalené do igelitu tělo 22-leté Tiffany. Domovní prohlídka následně odhaluje množství dalších stop, např. zakrvácenou řetězovou pilu. Joel Rifkin, později známý jako „longislandský řezník“, byl přímo usvědčen z vražd 9 žen (i když se přiznal, že jich zabil až 17) a následně odsouzen na 203 let vězení.
Dave Insurgent, naprosto opuštěný a zdrcený ztrátou své snoubenky i matky, se dostává na úplné dno a o necelý týden později si bere život předávkováním antidepresivy. Bylo mu 26 let.
Reagan Youth – Reagan Youth
Reagan Youth – New Aryans
Reagan Youth – Degenerated
Reagan Youth – USA
Reagan Youth – I Hate Hate
Joel Rifkin se narodil v roce 1959 a ve věku 3 týdnů byl adoptován. Měl vysoké IQ, ale ve škole se mu nedařilo. Stával se terčem neustálé šikany ze strany spolužáků, kvůli jeho podivínskému chování a nahrbeným zádům mu říkali Želva. Raději se od nich tedy držel stranou. V průběhu 10 let měl jen jednu přítelkyni, která ho popsala jako depresivního člověka. Svou pozornost pak obrátil k prostitutkám, které oslovoval v Brooklynu a na Manhattanu. V roce 1987 jeho adoptivní otec spáchal sebevraždu, aby si ukrátil utrpení způsobené rakovinou, což ještě prohloubilo Rufkinovu depresi. Vzrůstala u něho posedlost násilím, sbíral knihy na toto téma a vystřihoval si z novin zprávy o sériových vrazích prostitutek. Od roku 1989 pak vraždy svých vzorů (Gary Rindgway, Arthur Shawcross, ad.) začal napodobovat. Mrtvá těla se nacházela na nejrůznějších místech. Jedna dívka byla uškrcena a nalezena v plastovém pytli, jiná byla ukryta v kmeni stromu uprostřed East River. Čtyři oběti vrah nacpal do sudů a odkutálel do potoka. Některá těla zůstala ležet volně v krajině, jednu mrtvou prostitutku Rifkin pohodil na volném veřejném prostranství u letiště JFK. Předpokládá se, že v průběhu 4 let zavraždil zhruba 17 žen, Tiffany Bresciani byla jeho poslední obětí.
PS: V roce 2010 bylo poblíž New Yorku, v odlehlých částech ostrova Long Island, objeveno 10 ženských těl. V New York Times se spekulovalo, že by mohlo jít o další Rifkonovy oběti, které dosud nebyly objeveny.