„K osobní zodpovědnosti musíme dospět, přemíra dostupných informací je toxická“ říká Mikus z CRIPPLEKORPS

CRIPPLEKORPS mají venku novou nahrávku (bandcamp) a opět je to skvělá záležitost, která si na nic nehraje a prostě do vás nabuší tři přímočaré úderné kousky jakoby se nechumelilo. Za nahrávkou ale už tentokrát stojí jenom Mikus, protože zbylí dva členové Páša (kytara) a Brožík (bicí) z kapely odešli. Když to nejde jinak, udělej si sám. Že to Mikus zvládne bez větších problémů dokázal již na na předešlém projektu Dirty Speedwayer – a tahle zkušenost se nyní hodí. Jak se věci mají si můžete přečíst v následujícím rozhovoru, který vznikl naprosto neplánovaně a čistě spontánně na základě dopisování si o nové nahrávce.

Fungují tedy teď Cripplekorps jako one-man projekt?

No jo, je to teď takové solitérství. Hoši se prostě rozhodli, že pro ně nedává smysl v tom pokračovat, což nejen beru, ale i chápu. Jen mě zas nedávalo smysl to všechno jen tak zahodit (a to zejména pro mojí autorskou impotenci – že když už jsem něco horko těžko vypotil, tak to přece nebudu vyhazovat nebo vymýšlet znova :-). O nové sestavě jsem vůbec neuvažoval a spíš to bral / beru, že když teď moje tvůrčí zdlouhavost nikoho nebrzdí v rozletu, tak se tomu můžu věnovat v tempu, které mi tak nějak vyhovuje. No a když už mi zbyl nějaký ten materiál, tak jsem si to nějak nahrál, a když už jsem to tedy nějak nahrál, tak jsem to i nějak smíchal, a když už jsem to i jakžtakž smíchal, tak jsem to ještě trochu prohnal mástrem (a pak tenhle cyklus zopakoval asi osmdesátkrát – což kupodivu nevedlo k vybroušenému zvuku, ale k tomu, že jsem pochopil, že už to stejně nijak nevylepším a nechal to tak) a než bys řekl „rokutekljakovoda“ je na světě demáč.

Nezvažoval jsi tedy mix a master svěřit někomu zkušenějšímu? Vnímáš zpětně jako prospěšné, že ses třeba posunul i v téhle dovednosti a získané zkušenosti můžeš zužitkovat v budoucnu, nebo bys teď volil jinou cestu?

Nezvažoval. Ovšem ne z důvodu, že bych nechtěl! Ale je mi prostě žinantní, aby nějaké moje „doma jsem si něco zabrnkal a ty koukej z toho vymíchat motorhead“ zabíralo kapacitu někomu, kdo to fakt umí a může se věnovat něčemu smysluplnému.
Prospěšné to ale určitě je. Alespoň trochu zabrousit do toho, jak zvuk +/- funguje pak může lehce nastínit odpověď na věčnou otázku: „proč se ani jeden z kytaristů pořádně neslyší i přes to, že se oba pořád přidávají na hlasitosti“. Jinou cestu bych aktuálně nevolil – a zase ne z důvodu, že bych nechtěl. Dělat postprodukci „externě“ jsem zavrhl už v prvním bodě. Pak by byla možnost studio, jenže ve studiu by mě, s mým přístupem, někdo (v lepším případě) zabil, anebo (v horším případě) bych se nedoplatil.

Je tedy v téhle situaci předpoklad, že hudební a textový projev Cripplekorps zůstane plus mínus zachován, nebo tíhneš třeba i někam, kam to předtím nebylo úplně možné nebo kam to třeba ostatní členové nepouštěli? Jsou nové směry a nové kapely, které tě ovlivňují nebo pořád tíhneš převážně k tomu, co ovlivňovalo tvorbu Cripplekorps v minulosti?

„Plus mínus zachován“ to dost vystihuje (i když možná spíš jen mínus :-). Nějaký vývoj, ideálně směrem kupředu, by to asi sneslo, ale vzhledem k tomu, jak moc nesleduji aktuální trendy, tak celkem vzato ani moc nevím, který směr ten „kupředu“ vlastně je. Čili nějaké výrazné stylové otočky bych moc neočekával.
Ale dlužno říci, že i dříve byl v kapele jediný „limit“, a to hudebně / technická zdatnost (a to zejména moje :-). Čili to, že bych se teď dostal někam kam mě to předtím „nepustilo“ se předpokládat nedá.

Nové skladby na aktuálním demu už jsi i sám složil nebo se na nich ještě dříve podílela celá kapela? Můžeš nám o nich prozradit něco víc?

Je to čistě můj matroš. Pášovi věci bych prostě použít ani nemohl – kdybych si představil, jak si to poslechne a chytá se za hlavu, jak jsem mu to zprasil… ne ne, to by nešlo.
No a nějaké perličky? Tak třeba: kus „I debere ergo sum“ nikdy naživo nezazněl, měl jsem ho napsaný, ale nějak na něj nedošlo. Nebo: název prvního kusu na CD bude: „01100001 01100010 01110011 01110101 01110010 01100100 00001010“ což je „Absurd“ v binárním kódu (ale na ty internety jsem neměl sílu to takhle dávat – se to nikdy nechtělo vejít na jeden řádek 🙂 Když se zadaří, měl by k tomu být i „klip“. Vizuál bude inspirovaný videem 11B-X-1371. Mi to video, z hlediska obsažených informací a jejich, následného, výkladu, s tím textem totiž pěkně konvenuje (a třeba se tam najde i více souvislostí/inspirací)… Nebo: průpovídka na začátku „bída ale legrace“ je odkaz na H.P. Lovecrafta, konkrétně na povídku „Hudba Ericha Zanna“ (to sice s textem naprosto nekonvenuje, ale zas se mi tam hodilo to, co tam povídají) a jelikož jsem se celkem často (a to i mezi „čtenáři“) setkal s tím, že jim tento autor není znám, tak jsem to tam střihnul (a třeba to jako tip někoho, kdo před tím neznal, zaujme a objeví zcela nový svět :-).
Jen historky z natáčení bohužel nemám. Sám doma toho prostě moc k vyprávění nezažiješ.

Je vidět, že si rád pohráváš s celkovou stránkou projevu, jde o to si trochu pohrát i s posluchačem a předávat mu skrytá, s nadsázkou řečeno „podprahová“ sdělení, nebo je to prostě jakýsi tvůrčí přetlak? Rád nalézáš či objevuješ podobné věci u nahrávek jiných kapel? Vzpomeneš si teď třeba na něco v takovém duchu, co tě v dobrém slova smyslu dostalo?

Vnímám to dost komplexně zejména proto, že co se samotné hudební stránky týče, tak tam předpokládám, že nějakého extra osvícení nikdy nedosáhnu. No a tak je třeba využít veškerou plochu, co to, jako celek, nabízí. Samozřejmě texty, sem tam tam něco střihnout, pak cover, buklet a tak… V tomto mě zásadně ovlivnila deska Oi Polloi – Fuaim Catha. Tady to kdysi vyšlo na kazetě, a byl k tomu přebal jako k té desce. A ten byl komplet přeložený do češtiny, což bylo tehdy (v dobách bez gůglpřekladače) dost zásadní. Byly tam texty a ke každé skladbě článek s hlubším vysvětlením o co tam jde, různé odkazy, grafiky… nejen, že to na mě udělalo dost dojem, co se týče formování názorů, ale už tenkrát jsem si říkal, že takhle má prostě vypadat punková deska (a že kdybych někdy nějakou udělal, musí to prostě být takhle).
Umět do toho dostat nějaká funkční podprahová sdělení by bylo dost dobré (bych tam všude nacpal: „kupujte si desky cripplekorps“ a já nebudu muset chodit do práce :-), ale fakt je to spíš o tom, že na něco někde narazím a řeknu si: jé, to by se mi někam přesně hodilo, tak to tam přidám. Nebo obráceně, na něco narazím (může to být třeba i nějaká drobnost, co mě zaujme) a přijde mi to tak dobré, že kolem toho klidně doskládám i všechno ostatní. Různé citace nebo odkazy zas používám jsa si dobře vědom toho, že když chceš něco chytrého říci, je dobré si uvědomit, že někdo už to určitě řekl před tebou (a to pravděpodobně o dost lépe). Takže je vlastně vidět, že co se skládání týče, jsem spíš takový skládač než skladatel 🙂 Stejně to mám i u poslechu kapel, umím si něco dost oblíbit klidně právě jen na základě nějakého detailu nebo informace, která v tom je… takhle jsem třeba díky NOFX – Franco Un-American „objevil“ Howarda Zinna (Noama Chomskyho i Reagan Youth jsem znal už před tím 🙂 nebo se díky textu My Brain Is Hanging Upside Down od Ramones (pro mě jejich absolutně nejlepší písnička) dočetl o Reganově uctění jednotek SS na hřbitově v Bitburgu.

Ještě k tomu Lovecraftovi, jak vlastně nahlížíš na poslední dobou poměrně probíranou xenofobii v jeho díle? Jakou jeho povídku máš nejradši? A co další autoři, kteří jsou tvoji oblíbení? V kombinaci se zmíněným 11B-X-1371 předpokládám, že tajuplná a tíživá / děsivá tématika tě zajímá…

HPL: no ono když ho čtu tak si vždycky říkám, že jediné co bych fakt nechtěl, je mít v hlavě to, co (asi měl) tenhle člověk 🙂 Proto bych i tu xenofobní rovinu jeho osobnosti bral dost s rezervou… byť se k tomu sám celkem hlásil. Což bylo samozřejmě v přímém rozporu s tím, že jeho manželka byla ukrajinská Židovka a i vzhledem k tomu, že sám na tom byl za života dost bídně, tak o příslušnosti k nějaké elitě bílých mužů si mohl tak akorát nechat zdát… Navíc na sklonku života (údajně) těchto postojů sám litoval. V tvorbě samotné to (tedy alespoň já) nijak extra nevnímám. Mě tyhle úvahy (zejména u Lovecrafta) přijdou dost mimo – hodnotit něco, co když dočteš, tak máš pocit, že si si omylem zobnul nějaký zkažený LSD nějakou dnešní „politicky korektní optikou“? Ani obecně nejsem zastánce „přepisování historie“. To, že je ve vnímání určitých témat nějaký posun (a z mého pohledu správným směrem), je naprosto žádoucí – ovšem zavrhování něčeho dřívějšího právě z důvodů, že to už tenkrát nechápali, jako my teď, mi zas přijde naprosto nežádoucí (vlastně spíš až dost nebezpečné). Líbí se mi zasazení věcí do kontextu doby, kdy vznikaly (třeba nějakou předmluvou). Ale tohle téma nějak rozumněji rozebrat by bylo fakt na dlouho… Tak zpět k HPL – kdybych měl vypíchnout mojí úplně nejoblíbenější věc, tak je to povídka „Rytina“. Není to žádný vrchol jeho díla, ale mě (vlastně ani sám moc nevím proč) kdysi úplně dostala a i teď, když to píšu, mi přejede mráz po zádech, když si na ní vzpomenu.
Ale jak naznačuješ v otázce, tak paradoxně nijak extra „temnotu“ nevyhledávám… I po Lovecraftovi teď už sahám jen v dost specifických případech. Jsem dost na detektivky. Miluju Agathu Christie a Conana Doyla (já na tom vyrostl a dokola se k tomu vracím). Jinak asi úplně nejraději mám něco jako „špionážní / politické romány“ čili John Le Carré, Graham Greene, Robert Ludlum a tak…

V souvislosti s textem úvodní skladby „Absurd“, co říkáš na dezinformační explozi, která se na lidi v poslední době valí z různých stran? Jak jí vlastně konstruktivně čelit? Systematické vzdělávání směrem ke kritickému myšlení, práce se zdroji, atd. už od útlejšího věku je nejspíš běh na dlouhou trať, měla by se tahle tématika povinně zavést na školách? Je naopak státem placená skupina odborníků, kteří budou dezinformace uvádět „na pravou míru“, správným a důvěryhodným řešením?

„Dezinformační exploze“ – to je přesné. Tohle beru, už delší dobu, jako obrovské téma! Nějak se na to snažím reagovat i v tom bukletu… navíc ten text je někdy z roku ´18 a to jsem tedy naprosto netušil, co nás na tomhle poli ještě čeká a čeho budeme svědky v „kovidové době“. A řešení moc nevidím… a na (přímé) úrovni státu už vůbec ne! Obecně nemám ve státní instituce zrovna důvěru. A zejména u těch, kde je možnost „nějakého výkladu“, tam má důvěra ještě dost geometricky klesá. Taková „státní instituce“ by beztak byla závislá na aktuální politické situaci (i když by se to samozřejmě mohlo tvářit expertně-nezávisle, tak jen skrz financování by to mohlo být relativně „pružné“). Tudy, si prostě myslím, že cesta nevede. Hlavně: možnosti ověřování informací tu jsou. Navíc i celkem dost, a některé vnímám i jako dost kvalitní. A jestli by se měl stát o něco starat, tak o to, aby garantoval, že takové možnosti stále mohou být (jakože aby systémově neznemožňoval jejich fungování – to zní možná banálně, ale vzpomeňme si, že už jsme tu párkrát slyšeli o rušení neziskovek jakožto darmožroutů…). No a pak je, v tuto chvíli, jediná možná cesta: obyčejná osobní zodpovědnost… a k tomu se bude muset časem nějak dospět. A vzdělávání určitě! Na všech úrovních a v každém věku.
Někde jsem četl, že někdy ve 20. letech byla fabrika, kde ručičky hodinek natírali radioaktivní barvou. V noci totiž hezky svítily a bylo na ně pěkně vidět. A když začali svítit, a pak i umírat, zaměstnanci té fabriky, tak někomu došlo, že rádium nebude asi zrovna nejzdravější. No a teď jsme v době, kdy je přemíra dostupných informací prostě toxická. A lidi se s tím nějak dříve či později naučí žít – prostě budou muset najít schéma, „jak udělat hodinky, co ve tmě svítí a zároveň nejsou radioaktivní“. Akorát než se tak stane, tak bude (nebo spíš už je) meziobdobí, kdy bude někdo nejen svítit, ale (jak už vidíme) i umírat.

Ještě zpět ke kapele. Nepozbývá nyní Dirty Speedwayer platnosti? Jak to s tímhle projektem vlastně vypadá, vzniklo toho víc? Chceš dál udržovat při životě dva oddělené sólové projekty, přičemž DS bude fungovat příležitostně a třeba na jiné textové tématice a z Cripplekorps se časem opět stane regulérní kapela, nebo uvažuješ, že nyní prakticky nic nebrání tomu spojit oba projekty v jeden?

Speedwayer byl jenom test, jestli lze doma nahrát něco, co si pak někdo jiný může pustit, aniž by mu to urvalo uši… Chtěl jsem si původně jen nahrát nějaký cover. Padlo mi do ucha Zeke – Let’s Get Drugs a pak jsem si vzpomněl na Zeke – Flat Track (což je taková obdoba ploché dráhy, jen na sériově vyráběných motorkách). Od toho už byl jen krůček k tomu, že nebudu zbytečně nahrávat nějaký cover a udělám (klidně dost podobně 🙂 ) něco na motivy mojí oblíbené ploché dráhy. Ale primární cíl byl opravdu jen zkusit něco udělat od A do Z – ten byl naplněn a to je asi tak všechno. Třeba někdy něco dalšího udělám, ale teď nad tím nikterak neuvažuji. Prolnutí s Kryplama nehrozí – ve spalování methylu a honění se dokola na motorkách s reálnou šancí se u toho zabít a sociálně kritických obžalobách všeho a všech okolo nějak těžko vidím průsečík 🙂

Sháníš nové členy? Byla by škoda přijít o možnost slyšet Cripplekorps naživo, tím spíš, že se líhnou nové nahrávky… 

Momentálně nikoho nesháním. Teď je roztočený další demáč ve stejném formátu, pak (vzhledem ke stopáži) ještě napsat asi tak pět až šest takových, což dá dohromady celý nový set, a pak přijde teprve na přetřes potenciální „koncertní“ sestava…

Je v plánu vydat nové věci kromě digitálu i na fyzickém nosiči?

Bude i pár cédéček (což je sice při třech minutách materiálu dost neekologické, ale zas bude po kámoších co rozdávat :-). Bude toho 100ks. Už se jen lehce dolaďuje vnitřek bukletu, kde bude mimo textů i nějaký ten „myšlenkový rámec“ konkrétních skladeb. Fyzicky hotové to (snad) bude někdy během ledna (kdyby někdo chtěl, může klidně napsat na mail 🙂

Takže v případě CDs se bude taky jednat o 100% DIY záležitost. Vzhledem k situaci asi nyní není úplně na místě řešit event. vydání všeho dohromady společně na vinylu, takže se zeptám jinak, jak je pro kapelu vašeho ražení obtížné sehnat label nebo labely, které by byly ochotné s tím pomoct? Zkoušeli jste v tomto směru v minulosti nějaké kroky nebo jste to nijak neřešili?

100% DIY je (v kontextu předešlého) jasné – ale pořád při snaze udělat to i v domácích podmínkách pokud možno nějaké zajímavé – budou vinyl CD (to je takové CD, co se z dálky nebo na fotce s dobrou perspektivou tváří jako sedmipalec), na tom plnobarevný potisk… A snad i „něco navíc“ v tom bukletu, aby to alespoň trochu dávalo smysl… nebo se to při nejhorším dá argumentačně opřít o to, že „se to muselo udělat i na CD než to na internetech zakážou“ 🙂 A labely? A vydávání? O tom nic moc nevím – tak daleko jsem se zatím nikdy nedostal 🙂 (a také potřebuji alespoň na nějakou otázku odpovědět stručně).

Nová demo nahrávka má supr cover (s vtipnou narážkou na Cripple Bastards), kdo grafiku dělal?

Veškerou grafiku k tomu dělám já – v tom jsem, na rozdíl třeba od mixu a masteringu, docela kovaný 🙂 Tady jsem jen s postupem času zvažoval, že usekané hlavy Zemana, Okamury, Ovčáčka a Mynáře na přebalu mi po letošních volbách lehce vyexpirovaly… jestli to ještě nepředělat, ale nakonec jsem je tam nechal jelikož to jsou beztak (navždy) zmrdi 🙂 a hlavně odrážejí dobu, kdy tenhle matroš vznikal (a taky ještě, bohužel, neřekli poslední slovo).

Politické dění evidentně sleduješ, proto se skoro nejde nezeptat, jak jsi spokojen s výsledkem voleb? Očekáváš nebo doufáš, že se něco nějak posune k lepšímu?

Upřímně spokojen bych asi byl, kdyby (ta mezinárodní) CNN referovala o: „severed head of state“ a nemyslela tím zrovna nové album kapely… ale v té profánně / realistické rovině: jsem ani nepředpokládal / nedoufal, že to může dopadnout alespoň takhle… čili asi spokojenost (i když hodně, hodně omezená)… Krátkodobě ve změnu k lepšímu doufám – minimálně v nějaké základní dikci… jakože dnes už člověk s povděkem ocení i souvislou větu. Ale výhled je pořád nedobrý – dolehne (bych řekl) slušná krize (už se i pěkně rýsuje), tu si samozřejmě vyžere „nová“ garnitura, spolu s ní i velká spousta jejich voličů, ale úplně nejtvrději dopadne na ty, co tuhle „změnu“ nechtěli… a pak se teprve otevřou brány pekel! Populismus o jakém se nám ani nesnilo v kombinaci s morálním dnem, které tady bylo během posledních let ustanoveno. Ale uvidíme – jak se teď ukazuje, stát se může asi ladacos…

Díky za rozhovor!

No tak to (vzhledem k tomu, že jsi po mě chtěl krátký rozhovor) opravdu nemáš zač. A poděkování je samozřejmě na mé straně.

https://bandzone.cz/cripplekorps
https://cripplekorps.bandcamp.com/releases

Vložil: Buky
03.01.2022