Předem považuju za fér říct, že od vydání poslední samostatný desky INNOXIA CORPORA „Je stále těžší otočit prst proti sobě“ uběhlo už patnáct let. Bylo to moje první setkání s kapelou, desku jsem dostal od PHR, tehdejšího vydavatele kapely. V počítači bych nejspíš našel, co jsem o tom tehdy napsal. Ale, popravdě, nechci to číst Číst více

23. března, 2025

Z Děčína, což bývávalo jedno z domácích epicenter underground emo hardcore, se čas od času vždycky objeví něco, co mám ve spojení s bubeníkem Yarou. Mimochodem, pamatuješ si na The Airbags? Tenhle žánr byl v místních vodách poměrně vyprázdněným záchranným člunem pocitových trosečníků. Jen D.C. sem tam zkoušelo provětrat éter nouzovým voláním – vysíláním pomoci Číst více

Moje oblíbená kapela udělala to, po čem jsem tolik volal. Vydala velkou a přece tak akorát krátkou desku. Už úvodní píseň mě odnesla do poloviny nultých let a sonický oblasti skandinávskýho punku tý doby. Jinak je to příjemná záležitost bez provinčních nesmyslů (provinční punk sám o sobě není špatně). Kus Anglie, kus CBGB, kus LA, Číst více

Když jsem před dvěma lety viděl THE WAR GOES ON v Berlíně, neměli s sebou snad ani žádnej merch a všechny fyzický nahrávky už byly dávno zařazený u mě doma v polici. Ale i tak to byl rozhodně koncert roku, ač pro pár lidí v nevelkym sklepě autonomního centra. Honza Dousek je tam ten rok Číst více

20. prosince, 2024

Kanadští Phane, oživující odkaz zmetalovaného hardcore punku půle osmdesátých let, jsou zpět s novým albem. To vyšlo vlastně jen nedlouho po předchozím EP a dostalo název Maniac. Vyšlo opět pod hlavičkou tuzemského d-taktového impéria, jménem Phobia Records. Tolik základní informace.  Zatímco první album pro mě bylo před pár let tak trochu zjevením v pozitivním slova smyslu, u Číst více

Sakra jo, F.O.E. vždycky zmízí aby se zase za nějakou dobu vynořili s novou porcí hluku a opět o třídu lepší. Hlavně zvuk je omnoho víc death metal struhadlo než kdykoliv předtím, ale taky přibylo epických melodií. Dojde- li na přirovnání, nebál bych se vytáhnout taková jména jako Wolfpack nebo pozdní Anticimex. Už dávno to Číst více

Nezúčastnil jsem se v únoru, mrzelo mě to ale jako bych tam byl. Vyšla parádní, stokusová (100ks na prodej), dvanáctipalcová záležitost. Živák s atmosférou. Živák, kterej neni uměle přepalovanej hlučícím publikem, aby bylo slyšet, jaká to byla mrda. Ve stopách potlačující lidský ego se uplně příkladně jedná o záležitost, která k tomuhle štýlku tak nějak Číst více

Dlouhé roky vévodí mému pomyslnému žebříčku minialbum ‚Crust As Fuck Existence‘ a 7″ ‚Indoctri-nation‘. V jistém ohledu to tak zůstane i nadále, ale mám-li upřímně hodnotit aktuální ‚Deliberate Indoctrination‘ obávám se, že to bylo o fous ( nostalgie). Už úvodní skladba se po zlozvěstném intru rozjede v solidní peklo. Přísný metalický diktát vás postupně objímá Číst více

F.O.T.K. je dítě C19 , doba příhodná prolomit mentální vězení a zahořet kreativitou. Neznám celý příběh, zrovna jsem neposlouchal, každopádně se 5 „veteránů “ hardcore punk metal scény: Andy Lefton ( Provoked/ War//Plague) , Yuji Kawaguchi ( Rose Rose), Kaos (Chaos UK), Steve Allen (Disorder) a Tom Radio ( Calloused), rozhodlo vytvořit pomyslný trojúhelník – Číst více

Moje oblíbená kapela je „Svobodě na stopě“. Tak se jmenuje třetí deska rožnovských stárnoucíchalepořádkluků. Já je prostě mám rád hned od začátku, od dema z roku 2017. Resetli spojení automatickýho bubeníka s živým hraním. Počítač a takt neodpouští chyby. Automat se ti nevožere před koncertem a není trapnej. Zase jsou to ale jenom káble a Číst více