Předem považuju za fér říct, že od vydání poslední samostatný desky INNOXIA CORPORA „Je stále těžší otočit prst proti sobě“ uběhlo už patnáct let. Bylo to moje první setkání s kapelou, desku jsem dostal od PHR, tehdejšího vydavatele kapely. V počítači bych nejspíš našel, co jsem o tom tehdy napsal. Ale, popravdě, nechci to číst Číst více

28. března, 2025

Schválně jsem si po sobě nepřečetl, co jsem napsal loni, předloni a rok předtím. Nechci to číst. Letos, pravda, čas nedovolil myšlenkám připomenout mi, že se blíží březen. A březen každej rok znamená nový číslo profi vymazlenýho D.I.Y plátku (nemá to znít hanlivě). Ročenky. Překlep jsem zase nenašel. Souhrn a soupiska novinek, především z metal Číst více

23. března, 2025

Z Děčína, což bývávalo jedno z domácích epicenter underground emo hardcore, se čas od času vždycky objeví něco, co mám ve spojení s bubeníkem Yarou. Mimochodem, pamatuješ si na The Airbags? Tenhle žánr byl v místních vodách poměrně vyprázdněným záchranným člunem pocitových trosečníků. Jen D.C. sem tam zkoušelo provětrat éter nouzovým voláním – vysíláním pomoci Číst více

Po dvou letech NOISE MELNIK vydávají další čtyřskladbovou nahrávku „V pasti“. K dispozici bude na obvyklých streamovacích službách a poprvé v historii kapely také na vinylu. Křest 15. 3. v klubu Stará Mydlárna na Mělníku. Do té doby poslouchej tady.

Crust as fuck existence spojili síly, logickou cestou. Pro někoho to může bejt i sen. S chutí jsem začal FEAR OF EXTINCTION, chovám k nim sympatie. A to si moc czech crust punk kapel říct nemůže. A je jim to uplně u prdele. A je to tak dobře. Sdělení i muzika jsou tematicky naprosto jasný. Číst více

Moje oblíbená kapela udělala to, po čem jsem tolik volal. Vydala velkou a přece tak akorát krátkou desku. Už úvodní píseň mě odnesla do poloviny nultých let a sonický oblasti skandinávskýho punku tý doby. Jinak je to příjemná záležitost bez provinčních nesmyslů (provinční punk sám o sobě není špatně). Kus Anglie, kus CBGB, kus LA, Číst více

Když jsem před dvěma lety viděl THE WAR GOES ON v Berlíně, neměli s sebou snad ani žádnej merch a všechny fyzický nahrávky už byly dávno zařazený u mě doma v polici. Ale i tak to byl rozhodně koncert roku, ač pro pár lidí v nevelkym sklepě autonomního centra. Honza Dousek je tam ten rok Číst více

6. prosince, 2024

„…až vám z toho se vší pompou upadne jako péro z klobouku váš japec střapec.“ I desky YAPHET KOTTO vám vyskáčou z polic! Časosběrnej dokument, tlustej fanzin, tlustej paperback. A man who stands in the street with a paperback… Pust si ANYWAY „Dead End“, je to skoro na začátku. Pamatuju Destruktorrra, je to už neuvěřitelnejch Číst více

Nezúčastnil jsem se v únoru, mrzelo mě to ale jako bych tam byl. Vyšla parádní, stokusová (100ks na prodej), dvanáctipalcová záležitost. Živák s atmosférou. Živák, kterej neni uměle přepalovanej hlučícím publikem, aby bylo slyšet, jaká to byla mrda. Ve stopách potlačující lidský ego se uplně příkladně jedná o záležitost, která k tomuhle štýlku tak nějak Číst více

Moje oblíbená kapela je „Svobodě na stopě“. Tak se jmenuje třetí deska rožnovských stárnoucíchalepořádkluků. Já je prostě mám rád hned od začátku, od dema z roku 2017. Resetli spojení automatickýho bubeníka s živým hraním. Počítač a takt neodpouští chyby. Automat se ti nevožere před koncertem a není trapnej. Zase jsou to ale jenom káble a Číst více