Entrapped – Světlo je mrtvý

Je strašně příjemný, když někoho baví nahrávka stylu, kterej není úplně jeho domovskej přístav. Zjistil jsem. To totiž je přesně můj případ. Spíš nejsem metalista, než jsem, ale tohle je prostě skvělá a poťouchlá  cynická záležitost. Zvláště přihlédnu-li k tomu, že se tahle zvěřina hraje ve třech lidech. Přetlak, nedotlak, nevim co, prostě zavedený jména. Který ale nejsou důležitý. Už první deska ENTRAPPED „Pohřebiště popela“ (btw. super název) mě bavilo dost. A dvojka je možná ještě lepší. Jen nedokážu napsat proč. Vlastně v podstatě punkový rytmy s metalovou kytarou. A tak by se případ dal krásně uzavřít, jakože simply clever. Podíváš se na fotku, tři vlasatý fousáči, sleeve mikiny, tetování, zlý motivy, přísný výrazy. Uzavřeno. Texty, muzika, to všechno je vlastně dost schématický. Tak řekni jedinej důvod, proč by to tak nemělo bejt? Sečteno. Se vším souhlasím, všechno žiju, žil jsem nebo žít budu. Podtrženo. Zvuk potaženej černým flórem, ride činel je jeden velkej cinkot ženoucí koně kupředu v pohřebním průvodu. Báby, dědkové a profi plačky nestíhaj sprintovat za vozem. Světlo je mrtvý. Jak o překot. A jednou pro vždy. Péťo, nehoří. Voňavá deska roku 2025. Udělala mi radost. Možná je to blbost, je mi to jedno, ale vzpomněl jsem si na LP „Schizofrenie“ od ARAKAINů. Obal mi připomíná moje nejoblíbenější album SODOM „Persecution Mania“. Možná to se mnou s tim metalem zase nebude tak špatný. Jen ENTRAPPED mám často tendenci svévolně zaměňovat, názvem pouze, za ENTOMBED. Jako jasně, není to zrovna milníková nahrávka stylu – pomník kovu trvalejší (za tohle bych nejradši jednomu hudebnímu publicistovi dal do držky), ale v lavině věcí co jsem letos slyšel, je tohle ta nejvíc veselá deska.

Věnováno panu Ace Frehleymu (27/01/1951 – 16/10/2025). True rock’n’roll voják, co můj život obohatil o hodiny a hodiny skvělý muziky a zábavy. Rest in peace, KING! Světlo je mrtvý.