Moje oblíbená kapela udělala to, po čem jsem tolik volal. Vydala velkou a přece tak akorát krátkou desku. Už úvodní píseň mě odnesla do poloviny nultých let a sonický oblasti skandinávskýho punku tý doby. Jinak je to příjemná záležitost bez provinčních nesmyslů (provinční punk sám o sobě není špatně). Kus Anglie, kus CBGB, kus LA, Číst více
Když jsem před dvěma lety viděl THE WAR GOES ON v Berlíně, neměli s sebou snad ani žádnej merch a všechny fyzický nahrávky už byly dávno zařazený u mě doma v polici. Ale i tak to byl rozhodně koncert roku, ač pro pár lidí v nevelkym sklepě autonomního centra. Honza Dousek je tam ten rok Číst více
„…až vám z toho se vší pompou upadne jako péro z klobouku váš japec střapec.“ I desky YAPHET KOTTO vám vyskáčou z polic! Časosběrnej dokument, tlustej fanzin, tlustej paperback. A man who stands in the street with a paperback… Pust si ANYWAY „Dead End“, je to skoro na začátku. Pamatuju Destruktorrra, je to už neuvěřitelnejch Číst více
Nezúčastnil jsem se v únoru, mrzelo mě to ale jako bych tam byl. Vyšla parádní, stokusová (100ks na prodej), dvanáctipalcová záležitost. Živák s atmosférou. Živák, kterej neni uměle přepalovanej hlučícím publikem, aby bylo slyšet, jaká to byla mrda. Ve stopách potlačující lidský ego se uplně příkladně jedná o záležitost, která k tomuhle štýlku tak nějak Číst více
Moje oblíbená kapela je „Svobodě na stopě“. Tak se jmenuje třetí deska rožnovských stárnoucíchalepořádkluků. Já je prostě mám rád hned od začátku, od dema z roku 2017. Resetli spojení automatickýho bubeníka s živým hraním. Počítač a takt neodpouští chyby. Automat se ti nevožere před koncertem a není trapnej. Zase jsou to ale jenom káble a Číst více
Žižkovsko-sheffieldský kolabo pod hlavičkou Voltage Records z Brna, to je docela silná káva. Jak k jídlu, tak k dílu. Jsem rád, že jsem první stranou naslepo osedlal MAU MAUS. Neslyšel jsem je léta, HC UK už opravdu starý školy. 80’s ostrovní kapely mě bavily ani ne tak hudbou, jako spíš sociálním významem textů. Dáno sociálním Číst více
Čas se měří přesýpacíma hodina, rakovinou, hrou v power-play a Telepatií. Nebudu psát, co pro mě tenhle časák znamená. Snad jen letos přišel březen o něco dřív, vlivem vnějších okolností, který tvořej moji vnitřní integritu. Můj celek. Šílenejch šest let. Číslo, jak jsme zvyklý, nabitý zajímavejma interpretama a jejich pohledama. V zásadě vše postavený na Číst více
Úvod mě automaticky dokopává o několik let zpět, kdy DEAD OXX byli postrachem lokálních parties. Už jsem skoro zapomněl, jak to tehdy znělo. Někde vzadu to ale uložený bylo. A až teď jsem si uvědomil, jak mi ty časy chybí. Ale bylo i o moc smutnějš a tak není třeba truchlit. Je fajn vědět, že Číst více
„Až soustředěný poslech věnovanýho média ze mě udělal fanouška kapely a hudebně vzdělanějšího člověka.“ MÖRKHIMMEL jsem uměl přesně zařadit, aby se ukázalo, že na aktuální LP novince „Genium obskurity“ by původní měřítka neobstála. Při vyslovení jména mi okamžitě vytanula na mysl kosa z obalu „Ostří černé kosy zní“, poslední full-length desky z roku 2015. Stylově vyplňující Číst více
Dvacet let od založení kapely je slušná porce. Vůbec nevim, jestli bych to chtěl, ale to není důležitý. Důležitý je, že všechny důležitý věci (čti kapely, poezie, pop-art, literární nápady, prostě umčo a kulturní fenomény) vznikaj u piva nebo rovnou na party. Ivan Martin Jirous MAGOR by ti mohl vyprávět, ty čuráku. Na party, kde Číst více
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte Více informací
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.