Útok z jámy vol. 1

„…až vám z toho se vší pompou upadne jako péro z klobouku váš japec střapec.“ I desky YAPHET KOTTO vám vyskáčou z polic! Časosběrnej dokument, tlustej fanzin, tlustej paperback. A man who stands in the street with a paperback… Pust si ANYWAY „Dead End“, je to skoro na začátku. Pamatuju Destruktorrra, je to už neuvěřitelnejch sedm let. Útok z jámy doslova vyzrál, protože rozhovory, články, ankety jsou sbíraný od přelomu let 2019/20, např. hned ten úvodní s BAHRATAL. Rozhovory jsou vedený s nejrůznějšíma worldwide metal/punk kapelama, což je spojení, který se mi naprosto příčí, ale přijmul jsem to jako fakt. Často ty kapely jsou prostě metal i punk. Co je spojuje je špinavost, což je například explicitně deklarováno kytaristou katalánských (Viva Cataluña!) KÖRGULL THE EXTERMINATOR. Jejich album „Metal Fist Destroyer“ právě poslouchám (online). Rozhovorů následuje ještě záplava. Povětšinou přeloženejch z nejrůznějších světovejch fan blogů a websites. Z domácích LYCANTROPHY a STOLEN LIVES co si tak vybavim. Mičlův manifest, zamyšlení, kterej se jmenuje „alternativa!“, kde ve spoustě věcí souhlasim. Vytrácí se offline hardcore. Což souvisí s první anketou o internetu, jako soumraku punku. Druhá časák takřka uzavírá a věnuje se alkoholu. V mnoha případech je dost osobní a nepříjemná. A takovej alkohol neni. Jen lidi, co ho neuměj v hodně případech používat, ukazuju i na sebe. Některý články mě bavily víc, některý míň. V žádnym případě to nijak nesnižuje hodnotu časáku, čas, ochotu, víru, zápal, nudnou práci, zábavnou práci, bolavý záda, oteklý oči, bolest hlavy, sázení tisku, detaily, náklady na tiskárnu atd. Je to skvělá práce, je to hardcore fanzin! Nelíbí se ti? Nejseš spokojenej? Žádnej problém. Udělej si vlastní, jak se ostatně píše v úvodníku.

Co jsem si fakt užil, byl rozhovor s Barvákem a především: takřka univerzitní práce o KING GIZZARD & THE LIZARD WIZARD, což ze mě, alespoň papírově, udělalo fanouška týhle kapely. Kvůli věcem, o kterejch jsem neměl ani ponětí. Protože tahle kapela prolítla kolem mě kvůli lidem, který o ni mluvili tak často a dlouze (a navíc jaký lidi…), že jsem neměl zájem zkoumat víc než proklik na youtube. Navíc, celá ta australská scéna mi přijde tak přeceňovaná… Ne, zpět. Spíš neni pro mě, pokud se nejedná o THE LAST WORDS a zčásti THE CHATS. O tom ale řeč nebyla. KGTLW, jak jsem se dozvěděl, udělali spoustu vyloženě punkovejch věcí, což mě vedlo k zamyšlení a poňouklo nahlídnout na tuhle kapelu jinym prizmatem. Prozkoumám. Ale dopředu řikám, že ty surf-punkový věci jen tak něco nepřebije. Další téměř akademický práce jsou o Ray Pattibonovi, jehož práci na zdejším serveru neni třeba představovat. Ikonický obaly, dodnes ikonický obaly, plakáty, zkrátka nejen punk artwork. Že nekreslil obal posledního alba BLACK FLAG o něčem svědčí. Brácha Greg určitě nebude takovej sympaťák a linie byla narušena. Nehledě na to, že to album je strašná sračka. Odbočka: zapomněl jsem na domácí rozhovor s NARCOSA. Jednak jsem tu kapelu neznal a jednak mě strašně bavil. Předposlední perlou je „Strach a stres v San Diegu… očima historie kapel ANTIOCH ARROW a LOCUST„. Díl první a já se strašně těšim na díl druhý, třetí a… Ať už je dalších sedm let v hajzlu. San Diego, Goleta brut hardcore scénu miluju a těšil jsem se, až tohle téma někdo zpracuje. Já vim, měl jsem si to zpracovat sám. Poslední perličkou je totálně zasvěcenej a nadšenej fan rozbor BLACK SABBATH songu „War Pigs“. Opět jsem se dozvěděl spoustu zajímavejch věcí a to i přesto, že to byla a je jedna z mejch nejoblíbenějších věcí od těhle základů rockový hudby. Devět dvojstránek (!) o ranný historii kapely a o historii tohohle songu.

Nevzývám „bolthrowera“, právě jsem vzýval S.O.D – „Speak…“ a SODOM – „Persecution…“ a hlavně vzývám Mičla. Je to bauch. My ostatní jsme na tuhle sólo akci moc líný vši. Za (doslova) pár kaček 270 stránek b/w fan zinu o hardcore punku a metalu. Nadšení, nadšení, nadšení a zatracená zkurvená práce. Tak ji oceň, je letitá. Bude se ti to líbit. Piš na mipunk[A]seznam.cz – pokud není vyprodáno. Útok z jámy pekel!