LP

V Černobylu se stalo to co se stalo. V Plzni otevřeli dům hrůzy u Radbuzy, ve Vítkovicích Palác kultury a sportu, aby tam o sedm let později poprvé viděli pohár za mistra republiky v hokeji (ve Vítkovicích si vždycky přebírají pohár hosté, je to od místních takový hezký zvyk) a v Praze v Pakulu se Číst více →

Přes tři dekády jsme „museli“ čekat na první oficiální album týhle kladenský party, což dnes zní skoro neuvěřitelně (byť některé se jich asi nedočkají už nikdy). Upřímně, tohle jsem ve skrytu duše doufajíc vyhlížel jako takovou vysněnou záležitost, kdysi jsem se vlastně i Petra z PHR ptal jestli Fabriku nemají v plánu. Jak se znám, Číst více →

O východoslovenských FAT sa síce ešte príliš nehovorí, nováčikmi už ale nie sú. Kapela z Vranova n. Topľou funguje od roku 2016 a pláva vo vodách pre slovenskú scénu nie úplne typických – bahnitých. „Granum“ je prvou oficiálnou nahrávkou kapely v podobe dlhohrajúceho LP albumu. Vyšiel vo blízko-východnej spolupráci a moja kópia pochádza od sympatického Číst více →

S deskama a v podstatě jakoukoliv nahrávkou ruských Fatum se pokaždé přenesu do 80. let (teda jako kdybych tam věkově patřil, jakože nepatřím, takže spíš tak jenom tipuju, páč bych asi ve svej cca 8-9 letech, který mi byly koncem 80. let tuhle muziku patřičně neocenil) a to hlavně co se stylu a zvuku nahrávky týče. A  Číst více →

Pivo a poslech vinylů. Takový trávení večerů mám rád. Navíc, když se na gramci zrovna točí nahrávka od ruských Fatum. Tahle kapela na sebe už upozornila kazetou (stejná nahrávka jako na vinylu předpokládám), kterou má / měl Mára z Gasmask Records v distru. A protože jde o hrubě kvalitní záležitost nešlo jinak než aby se Číst více →

Tvl tak na týhle desce mě totálně rozsekal úvodní riff u čtvrtý skladby s názvem „Time Passed To Dark part II“ a normálně jsem se přistihl jak mačkám nevědomky repeat a poslouchám to pořád dokola. Amebix! Husí kůže! Trochu to zkazil nástup záhrobního vokálu v ruštině, ale co už .. vždycky se to dá o těch několik Číst více →

Jestli už máte po krk toho trapně slunečnýho léta a pomalu vám z toho kudrnatěj lokny, trička začínaj získávat pestrobarevnej nádech a cítíte podezřelý zalíbení ve vůni květin, je ta pravá chvíle hodit se zas do normálu, k čemuž jsou nový FOE vhodným zprostředkovatelem. Válka, hroby, křik nevinných, zničená planeta a tak. Protože obzvlášť na Číst více →

Už dlouho mě svrběly prsty. Ten pocit kdy se prohrabávám deskama a nevím co bych si pustil. Vím, že chci Crust jak řemen a vědomí, že mám několik spolehlivejch blátem urousanejch železnejch koní mě stejně nijak neuspokojuje. Chci něco víc. Čerstvý lidský maso, pocit přívalu živoucí energie. Nasypat olovo přímo do mý prázdný makovice. Začít Číst více →

Sakra jo, F.O.E. vždycky zmízí aby se zase za nějakou dobu vynořili s novou porcí hluku a opět o třídu lepší. Hlavně zvuk je omnoho víc death metal struhadlo než kdykoliv předtím, ale taky přibylo epických melodií. Dojde- li na přirovnání, nebál bych se vytáhnout taková jména jako Wolfpack nebo pozdní Anticimex. Už dávno to Číst více →