LP

Kolem nový desky 16 jsem chodil netečně nějak nezvykle dlouho. Odkládal jsem její koupi až do doby, kdy jsem byl na obvyklý návštěvě u Špičky. A co čert nechtěl, náhodou ji držim v ruce. Z velmi vyvedený koláže od Oriona Landau na mě syčej dvě hnusný hadice. Čelo se začíná potit, jazyk usychá, dostavuje se abstinenční příznak Číst více →

První pětku výletů do historie uzavírá kapela z mýho žebříčku nejvíc nedoceněných kapel posledních 20 let. Přesně si vzpomínám na moje první objednávky z Barvákova distra, kterej tehdy byl okopírovaná A4. Pod vlivem kazet a nahrávek Discharge, Doom a Mob 47 jsem slintal nad originál kazetama z produkce Insane Society (nejenom originál kazetama, ale hrubejma Číst více →

Do hajzlu. Jestli je todle extrémní muzika, pak jsem extrémista do morku kostí a rovnou bych to určil jako diagnózu. Asi bych musel bejt přikurtovanej k lůžku, abych při poslechu týhle desky nemagořil mezi zdma místnosti, neskákal po stěnách, nebušil hlavou o podlahu nebo nerval ze stropu sterilní zářivky a nebušil s nima o průčelí Číst více →

Co napsat o kapele, kterou každej kdo poslouchá punk, bez pochyb zná jako své boty a k jejíž nové desce jsem přistupoval se značnou skepsí, navíc umocněnou ne zrovna vydařeným obalem. 999 vydali několik úžasných desek na konci 70.let a fůru skvělejch singlů ve stejné době,  jejich „Homicide“ zná dík E!E v české kotlině každý Číst více →

Po výbornym eponymním sedmipalci (2004) přichází tahle partička z australskýho Melbourne s minimálně stejně dobroou LP se 6 novejma válama. Už podle názvu a obalu je patrný, jakou směs ingrediencí najdeme pod pokličkou, samozřejmě se jedná o ponurej d-beat hardcore crust s těžkym a hutnym zvukem. Podle profilu jednotlivejch členů by jednoho napadlo, že v Číst více →

Raw punk. D-beat. Jak je libo vašnosto. Názvosloví nechám na vás. Absolut vás smáznou tak jako tak. Původ – Toronto, Kanada. Předchozí nahrávky – dva demáče. Současnej status – nakopávat prdele celýmu punkovýmu světu. Intenzivnější a takhle dobrou punkovou nahrávku jsem letos ještě asi neslyšel. Distort kytary, naechovanej řev, d-takt rytmus bicích. Kolize Anti-Cimex s Framtid. Číst více →

Viděli jste Cuarónovu road movie Mexická jízda? Tak na ní pro tentokrát rychle zapomeňte, protože tahle deska směřuje onen termín do naprosto jiný dimenze. Připněte si pásy a asi rovnou dvojitý. Nachos nebo churros? Bez mučení přiznávám, že dokud jsem si prvně nepustil tohle album, vzbuzovali ve mě Acidez mírnej úsměv na tváři. Na první Číst více →

Po poslední recenzi na Acidez jsem si říkal, že příště už k týhle kapele přistoupim určitě víc vážně, ale ono je to těžký, když tahle deska už od  začátku působí, jakoby do Mexika právě dorazil na videokazetách Terminátor a příběh o Skynetu poněkud vyplašil tamní punkovou komunitu. Ale popořadě … Zdá se, že chaospunk se Číst více →

Sakra, tuhle fošnu jsem neslyšel pořádně dlouho, a musím říct, že pořád zatraceně funguje! Běh času vám některý kousky zkrátka trochu vytlačí z živý paměti, přestože tam pořád někde uložený pulzujou, a právě tohle podvědomí spustilo fiktivní alarm řvoucí o pozornost, když se Papagáj nechal slyšet, že tuhle věc vydá vůbec poprvé na vinylu. LP Číst více →

Po dlouhých pěti letech jsme se dočkali nové nahrávky slovenských crustových válečníků Adacta. Tahle hodně koncertně aktivní smečka si s novým albem dávala dost načas. A za sebe bych řekl, že se to vyplatilo. Neb v posledním releasu, kterým bylo split LP s Jonestown, jsem měl prsty i já se svým labelem a jedna jediná věc, která mi Číst více →