16 – Deep Cuts From The Dark Clouds

Kolem nový desky 16 jsem chodil netečně nějak nezvykle dlouho. Odkládal jsem její koupi až do doby, kdy jsem byl na obvyklý návštěvě u Špičky. A co čert nechtěl, náhodou ji držim v ruce. Z velmi vyvedený koláže od Oriona Landau na mě syčej dvě hnusný hadice. Čelo se začíná potit, jazyk usychá, dostavuje se abstinenční příznak po předešlý intoxikaci „Bridges to burn“. Hlava se roztočí a s třesem rukou apaticky vytahuji bankovky s vidinou další dávky. Prchám co nejrychleji ke svému příbytku. Doma v poblouznění zabořím jehlu do rudého asfaltu a přichází blažený okamžik chvilkové úlevy. Ale jen do prvních tónů. Protože „Deep cuts from dark clouds“ rozhodně nepřináší paprsky hřejivého světla ani žádný vodotrysky energie. Zato vám do žil napumpuje poctivou porci zkyslýho zkaženýho bahna. Tělo se svíjí v agónii každej tón je cílenej zářez rezavou žiletkou do kůže tenký jako papír. Plivance ze zatuchlejch úst Crise Jerue jsou horší než právě vypitá jódová tinktura. Nevím co mě to napadlo svoji závislost tak dlouho odkládat, ale dámy a pánové zase se vezu a je to semnou špatný. 16 tvořej spolu s EYEHATEGOD, SOURVEIN, HAWG JAW základní sloučeninu drogy zvaný sludgecore. Už to táhnou nějakej ten pátek a podle textů soudě se taky konzervujou vším možným co jim přijde pod ruku. Věřte, že jak začnete jednou drbat kozla pod bradou není cesty zpět. A tahle nahrávka je toho zářným důkazem. Den po ní nebude krásnějším, naopak bude vám zle, budete mít zimnici, ale jedno je jasný. Jste naživu…