3-Way Cum – 1993 – 1998

Typ: LP, Recenze
Rok vydání: 2024
Label: Phobia Records
Délka: 80.00
Autor: Martin Suicide
Hodnocení:
Odkaz: LINK

Phobia Records se opět lehce obulo do oprášení nějakých těch vykopávek. Výsledkem je dvojalbum, obsahující diskografii švédských 3 Way Cum, jejíž příprava zabrala bez mála poslední dvě pětiletky. Existence kapely počíná v době, kdy se na švédský 80’s surový hardcore punk začíná roubovat nová škatulka „crust“. Těžko říci, kdo za to může především. Každopádně, pro mě se stále nad tímto přerodem vznáší duch ironicky vyznívajícího sloganu In Crust we Trust, stvořeného v kanceláři Lost And Found Records, primárně za účelem rychlého profitu (to jsou paradoxy).

3 Way Cum reflektují svou dobu, kterou byla poslední dekáda dvacátého století, na bratru čtyřech desítkách skladeb. Ty se v převážné většině řítí vpřed v divokém tempu, aby tu a tam nabídli zpomalení v nějaké krátké mezihře. Klasický švédský dischargeovský hardcore se tu potkává s výraznou inspirací u britských kapel konce osmdesátých let, typu Doom nebo Extreme Noise Terror. Ty byly nota bene ovlivněny tímtéž, zjednodušeně řečeno tvorbou Discharge a Anti Cimex, aby jim vdechly brutalistnějšího ducha. Hrdelní chrapot se přelévá v děsuplný rykot a občasný ženský jekot, evokující skřetí vřískot odněkud z podzemních slojí Morie. Rytmika má, na rozdíl od spousty pozdějších žánrových nahrávek, stále spíše klasicky hardcore punkový charakter zvuku. Ten se s postupujícími devadesátými lety postupně vytrácí na úkor dobových metalových vlivů na zvukovou produkci nahrávek, stejně jako se mručící zpěv noří do stále hlubších a hrubších poloh. Nicméně, podstata věci se stále drží zuby nehty punkových kořenů. Z mého pohledu ale bez debat 3 Way Cum nejvíce slušel ten divoký rapunkový projev, prezentovaný na prvním EP, případně ještě na splitu s Deformed Conscience nebo v písních z Distortion to hell. Sběratelské klišé o tom, že ty první singly jsou tím nejlepším, se tu na exemplárním příkladu setkává s realitou. To ovšem neznamená, že třeba jejich jediné LP je špatné, nabízí v zásadě variace na totéž se stejnou energií, a dokáži si představit, že jiný posluchač to bude vnímat přesně obráceně.

Posluchač (a předpokládám i fanoušek) zde dostane téměř vše v jediném a nutno podotknout, že efektně stylovém balení. Samostatné EP, LP, dvojici splitů a kompilační písně (které tu patří k tomu nejlepšímu), jediné, co chybí, je dvojice písní z kompilace Really Fast 7, které se bohužel nepodařilo zrestaurovat z reprodukovatelné podobě. Když je řeč o restaurování nahrávek, zde odvedl Kenko v Communichaos famózní práci.

3 Way Cum byli skvělá singlová kapela, koncept jejich tvorby dle mého funguje ideálně na kratším médiu. Po pravdě, dát si celé dvojalbum v jednom zátahu, může způsobit lehčí projevy předávkování švédským „crustem“. Pokud jste ale na daném závislí, možná je váš práh pro předávkování na jiné úrovni. Jako malá zajímavost může posloužit informace o tom, že o několik dekád později najdete pár z ex členů kapely třeba v Exploatör, Verdict nebo Warcollapse.

Phobia Records vstoupila do nového roku touto deskou ve velkém stylu.

Tracklist:

A1 Rättvisa

A2 Doesn't Make Sense

A3 Home Sweet Hell

A4 Money Makes The World Go Round

A5 Angels Of Dirt

A6 Poisoned By Your Greed

A7 Watch

A8 Battle Of Opinions

A9 Government Assholes

A10 Begging For Help

B11 Kill & Infest

B12 Colours

B13 Use The Resources

B14 Make Me Puke

B15 Not Your Problem

B16 Witchfinders

B17 The Hard Way

B18 Killing The Life

B19 Blood On My Pillow

B20 Oppression

C21 Bizarre

C22 Tortures

C23 Reptiles

C24 Government Fartknockers

C25 Machineries

C26 Far Above

C27 Lost In The Minefield

C28 Streetlight Hero

C29 Follow Our Urges

C30 Your Nightmare

D31 I Wanna Be Your Dog

D32 Another Wasted Life

D33 Mountains Of Madness

D34 Pleasure Of Pain

D35 Return To The Base

D36 Slowly We Rot

D37 None Of Your Business

D38 Scientific Toy

D39 Out Of Your Mind

D40 Just Another Creep