LP

Tak tohle album můžeme považovat asi taky za jednu z top nahrávek roku 2020. Fyzicky vyšla sice až těsně před vánoci, ale digitiální podoba se objevila na bandcampu už na podzim a masivní promo jelo v podstatě skoro celý rok. A jedním dechem musím napsat, že tahle nahrávka je z pohledu fanoušků kontroverzní. Tak a tím kontroverzní samozřejmě Číst více →

Tohle je moje nejvíc oblíbená deska z ranku melodického hardcore / punku z loňského roku (těsně v závěsu je nová nahrávka Strike Anywhere). Je to něco jako balzám na duši, kterej si ordinuju vždycky, když už jsem přesycenej všech negativních věcí, který nás v roce 2020 potkávaly. Prostě mě poslech týhle desky neuvěřitelně jedním vrzem Číst více →

„Never trust a chippie.“ neznámý soldát. Nejblíž jsem byl k folkem načichlýmu country asi v pěti letech, kdy jsem pratetu ze Řepína přemluvil, aby mi domů půjčila 7″SP Blízko Little Big Hornu / Oranžový Express. Pak v prepubertálním věku, když Pavel Bobek v Návštěvních dnech přezpíval King of the Road. A pak už byli jenom Číst více →

Pár hc/punk bitev už má tahle parta za sebou. Přesto je hezký, když veteráni scény zakládají další kapely. Svědčí to o neutuchající mladickosti. Nelze rezignovat u televize v půl osmý. Svědčí to, že zdravá nasranost a agresivita pořád plane někde uvnitř. Seized Up ze Santa Cruz nepopírají kořeny, neservírují nic novýho. Neodmítají to starý a Číst více →

Tuzemský Phobia Records nepřestává každoročně „představovat“ solidní porci více či méně známých kapel. CSOT zřejmě s jejich debutním albem můžeme zařadit do té druhé skupiny, ovšem i u takových máme v případě tohoto labelu stabilní jistotu – nestává se, že by šlápnul vedle. Což pro nás konzumenty znamená, že vedle nešlápneme ani my. Album „Speak Číst více →

Když už se zase jednou zdá, že nic nikam nevede a hlavně že se nic neděje, tak si aspoň náckové (potomci bejvalejch narkomanů) prolínající se se slušnými Čechy (příbuzný kurev) a obráceně, zajdou zaskotačit na Staromák – demoškou proti epidemiologickým a totalitním nařízením. Jak je to dlouho, co se ty samý lidi na tom samym Číst více →

Na tuhle recenzi jsem se chystal už hrozně dlouho. Ale všechno má svůj čas. Miluju Dischord. Hudbu produkovanou tímhle labelem asi nechápu. Ale prochází mnou. Instinktivně mám pocit, že vím o co jde. Je to daleko víc punk label, než všechny labely, který by punk chtěly bejt. A přesto hudba na Dischordu často není punk, Číst více →

Kladenská parta Telesa Ohnepal se nedávno vytasila s novou nahrávkou, která prakticky pokračuje v cestě vytyčené předloňským splitem s Thanx. Přesto se některé stavební kameny poněkud změnily, mezi ty nejzásadnější patří výměna zpěváka, kdy v sestavě nyní působí Kratos, známý především z Kritické Situace nebo P.S. Punkový zvuk byl pak nahrazen hutnějším a říznějším soundem Číst více →

Moje oblíbená tuzemská hardcore kapela z Vyškova Human Fault vydala své již třetí album. Debut z roku 2014 nadchnul a překvapil, druhá deska z roku 2017 mě tak úplně nedostala, takže se teď podíváme na zoubek třetímu čerstvému počinu. Z první desky Human Fault jsem byl poměrně odvařenej, páč tuzemská odpověď na Strike Anywhere atp. Číst více →

Ufff… direkt přímo mezi oči. Na novinku švédských veteránů Warcollapse se přesně hodí rčení, že méně je někdy mnohem více. Tady to fakt platí beze zbytku. Pouhých pět songů, z čehož první čtyři na první straně, kde je plyn dravosti, rychlosti a nasranosti sešlápnutý úplně na podlahu. Skvělé texty a nejlepší a nejrychlejší zářez je Číst více →