Hrdinové nové fronty – Obyčejní hrdinové

Šedivá a jednolitá masa, obleky úředníků barvy ideologický šedi, khaki uniformy lampasáků a hokejistů Dukly Jihlava. Proto HNF zněli přesně tak, jak zněli. U PHR vyšlo na vinylu druhý demo kapely, která do čtyř let existence nacpala všechno, co chtěla a co šlo.

Obyčejní hrdinové. Zvláštní, že má pro někoho dvacet let po vydání ještě smysl lisovat osmnáct neaktuálních, nervózně-agresivních kousků do vinylu. Z ohmataný a upatlaný, stokrát překopírovaný kazety po tátovi by to určitě znělo autentičtěji. Ale pokud to pro někoho smysl má, tak prosím. Někomu to určitě něco řekne i dnes.

HNF nikdy nebyli moji „top“ kapelou, ani v teenage letech. Ale postupem let jsem přišel na to, že to v době vzniku muselo mít určitě něco do sebe. Východní Evropa a její klon punku, přicházející s logickým zpožděním. Ve sklepech a garážích se mu stejně dařilo vždycky nejlíp. Je jedno, komu se tleská. Královně nebo celýmu UV. Frustrace a energii mladých lidí je nekonečná a když máš palivo, hraješ a zpíváš o něčem, co fakt nedáváš a o světě, kde nechceš žít. Tak to bylo a bude vždycky.

Strašně sympatická je celková technická nedokonalost všech podzemních předrevolučních demáčů. Na pořádný nástroje nebylo a ani nebyly. Zahrát si „oficiálně“ není moc kde, tak to drtíš po sklepech. Jediná radost, pogo a bigbít v tomhle svinstvu kolem nás. Nechce se věřit, jak moc je to s mírnou obměnou stále aktuální. Hlasitý nepravidelný tep tvýho srdce v kusech zvuků, který jsi mohl slyšet už v „Obyčejných hrdinech“. Pořád to funguje a pořád to bude. Hrát neumíš, ale není to něco, na čem by stála existence kapely tvojí a tvejch kámošů, který jsou stejný nuly jako ty sám.

Nenávist. Pokud to alespoň trochu není o ní, tak lžeš. HNF ve třech zkombinovali teprve desátou kopii Discharge a Dead Kennedys. Koketujíc s temnějšími prvky, který se naplno projevily později a v jiný kapele. „Maska“ je trochu jako Dobri Isak z Jugoslávie. Trochu světlějšího ideo blátíčka. A Dobri Isak je pro mě stejně super kapela jako HNF. Pokud má reedice jejich jedinýho alba pro vydavatele Ne! Records stejný smysl, jako reedice demonahrávek HNF pro PHR, tak je všechno v pořádku.

U HNF oceňuju hlavně aktivitu kapely, nacpanou fakt do několika málo let. Co půlrok, to nový písničky, postavený do koncertních „programů“. Zamýšlený „utajený“ demáče pro kamarády s odlišnou muzikou. Samozřejmě že se v době totálního nedostatku muziky, kterou chceš slyšet, šíří po celý republice. Dávno před internetem. Docela dost „true“. HNF vydávali i vlastní fanziny, natočili krátký filmy ze života kolem kapely, což v inkriminovaný době je fakt něco navíc. Nebát se ukončit kapelu v největším rozmachu si vždycky vážím. Zachovává to čerstvost. Proto všechno dopadlo jak mělo, protože mám pocit, že pokud by HNF přetrvali do porevolučních časů, stala by se z toho kolosální a karikaturní blbost nebo by všechen dosavadní přínos skončil v zapomnění nejpozději v roce 1991. XIII. století mohlo bejt na československý hudební scéně „revoluční“ alespoň s první deskou. Když se vrátím zpět k HNF, tak skladby typu „Skinheadská noc“ a „Můj národ“ jsou pro mě úsměvná pohlednice do doby, kterou jsem neprožil a proto si jí dneska můžu vykládat po svým z tisíců různých pramenů a střípků. Žiju tady a teď. To smrt je vítěz.

Jenom dokument doby? Na druhou stranu, písničky „Punk a pogo“ a „Bombardéry“ s úvodní hysterickou proklamací jsem měl vždycky rád. Ne, je to super věc. Furt tak super, jako když jsem „tohle všechno“ začal objevovat. Byla to dobrá kapela a je dobrý, že si starý (a dobrý) nahrávky HNF můžeš jenom čas od času vytáhnout z police a nemusíš to snášet na pódiích festivalů, na který bys stejně nejel nebo internetových streamech, na který bys stejně nekoukal, coby trapnej revival po třiceti letech. Skončit včas! A začít znova vod nuly, znova vod nuly.

Jo. Taky můžou bejt starý dema inspirativní v tom, že se nemusíš snažit za každou cenu o umčo. Prostě hraj a řvi tak, jak to teďka kolem sebe máš. Starší recenzi si můžeš přečíst:

www.periferia.cz/recenze/lp/hrdinove-nove-fronty-valecny-uzemi
www.periferia.cz/recenze/lp/hrdinove-nove-fronty-valka