Anti-Flag – For Blood And Empire

Po posledním albu „Terror State“, které bylo určitě vrcholem dosavadní tvorby Anti-Flag, přichází tadle očekávaná novinka. Upřímně řečeno jsem byl na ní fakt hodně zvědavej a hlavním důvodem tohoto nejistýho očekávání byl hlavně přechod kapely pod major label RCA, kterej spadá pod Sony Music. Tadle čtveřice z Pittsburghu si na posledních deskách jde svým vlastním pojetím energickýho melodickýho punkrocku, aniž by působila jako kopírka čehokoliv kolem nich, jejich hudba založená na silných a chytlavých melodiích už přesvědčila spoustů skeptiků po celym světě. Na posledním (troufám si říct zlomovém albu) „Terror State“ přitvrdili jak hudebně, tak i textově a přinutili vás nevěřit politikům ani nos mezi očima (jako by tam někdy ňákej měli). Od té doby však už prostřednictvím textů založených na faktech a pravdách, nikoliv na jednoduchých říkankovitých sloganech typu „fuck police brutality“ (ikdyž zrovna tadle patří mezi mý nejoblíbenější :).

Anti-Flag už maj za sebou hezkou řádku alb (bez tohodle tušim 6) a jejich popularita (nikoliv však v řadách „těch nahoře“) stále roste, za poslední dobu vyzráli a vyrostli v jednu z nejangažovanějších a nejrespektovanějších kapel současnosti, a to nejen v USA. Stejně jako několikrát zmiňované předchozí album, i tohle je mnohem vyzrálejší, barvitější a různorodější než jejich staré desky – Anti-Flag se nebojej experimentovat a stále přinášet něco novýho, jejich hudba je plná zvratů a všemožné variace vás nenechají chvilku se nudit. Poslední dvě desky jsou složitejší, zde už nestačí si je jako u předchozích alb 2x poslechnout, abyste do nich spadli, znali nazpaměť a v podstatě už neobjevovali nic novýho. Do tohodle je zapotřebí pronikat dýl, ale o to je pak prožitek samozřejmě silnější. Zkrátka za začátku se vám určitě bude při každém dalším poslechu líbit víc a víc. A protože je „For Blood And Empire“ zároveň první album Anti-Flag od znovu-zvolení George W.Bushe do funkce amerického prezidenta na další 4 roky, mají kluci hodně co říct … ale tenhle „průser“ není samosebou jediným námětem jejich textů, ten rozsah je mnohem širší. Ať už se jedná o úvodní „I´d Tell You“, která vypráví o tom, co by asi daná oběť řekla člověku, kterej na ní shodil bombu, kdyby … (… byla naživu). Ať už se jedná o „One Trillion Dollars“, jež zase pojednává o zálibě Ameriky nakupovat zbraně (jak jinak než) vlastní výroby (mimochodem USA jsou samy sobě odběratelem více než 50% vyrobených zbraní). Ať už se jedná o „Depleted Uranium Is A War Crime“, ve které se otírají o vyhořelý uran, který se použivá ve výzbroji mnoha zemí, způsobuje značné reprodukční, neurologické a imunologické poškození, a který nejen Pentagon vypouští mezi lidi jak v Iráku, tak jinde ve světě (mimochodem tento song slouží na podporu organizace After Downing Street Coalition, jež právě proti jeho používání bojuje). Ať už se jedná o „The Press Corpse“, v níž si berou na mušku tisk a média, která nejsou schopná (čti: ochotná) podávat i negativně laděné a zaměřené informace, když se to „někomu“ nehodí. A takhle bych mohl pokračovat o každý skladbě zvlášť, ale to už by pak dalo na samostatnou kapitolu – ikdyž pravda, v případě Anti-Flag texty samostatnou kapitolu jednoznačně tvoří. Temperamentní projev obou frontmanů podrývá pestrá basová linka a charakteristická barva kytarovejch melodií a právě „The Press Corpse“ je zde stěžejním songem, na různejch televizních stanicích k němu nyní můžete vidět videoklip.

Takže „For Blood And Empire“ nabízí 13 kousků (picture disk, který vyšel na A-F Records, ještě o jeden více) melodického punkrocku se silně angažovanými a inteligentními texty (jež můžou místama působit jako hudební verze Michaela Moora), který si představitel vlády a kapitalistické žíraviny rozhodně doma pouštět nebude. Poselství a hudba Anti-Flag zkrátka člověka nutí se zamyslet (což je v dnešní době potřeba) a realizuje heslo „Udělejme z punku opět hrozbu“, nikoliv hospodskou zábavovku k pivu, kterou může žrát každej ožralej typ s vínem v ruce, s vyholenym čírem a říkající si „pankáč“. Ne. Anti-Flag dávají najevo, proč je punk punkem, a že za tím je i nějaký postoj, nikoliv jen jiný účes nebo jiný tričko. „For Blood And Empire“ se mi sice asi nelíbí tolik co předchozí „Terror State“, pořád se ale jedná o zatraceně dobrou a promakanou desku … a já budu možná po dalších pěti posleších tydle řádky přepisovat. Můj ne-anglicky mluvící kámoš říká „Mě se strašně nelíbí ten jeho hlas“ a já mu na to odpovídám „Ale líbilo by se ti, co ten hlas říká“. Ať se vám to líbí nebo ne, týdle kapele to prostě dobře šlape a řekl bych, že ještě dlouho bude.