Comeback Kid – Broadcasting

Až si tohle pustíte, nenechte se zmást tichym nástupem, kterej ve vás budí pocit, že máte špatně naladěnou hlasitost… hned první vál „Defeated“ se totiž po pár vteřinách rozjede v to, na co jsme od Comeback Kid zvyklí. Hned od začátku album pěkně sype a vy se snažíte odposlouchat a zapamatovat si text prvních singalongů, abyste si je taky mohli zařvat s davem. Asi spousta lidí byla zvědavá na to, jak poznamená CBK odchod zpěváka Scotta Wadea, kterýho nakonec nahradil jejich kytarista Andrew Neufeld a věřim, že ti kteří o týhle změně vůbec nevěděli, ani nic nepoznaj… ten zpěv je pořád stejnej, stejně naštvanej a naléhavej. A to samý můžete čekat i od muziky, v který žádnej převrat nenastal… kluci hrajou rychlej našláplej hardcore prokládanej pomalejšíma mosh pasážema, kdy vás to nutí minimálně zběsile kejvat hlavou… však vy víte. No a do toho ty neskutečný chorály, z kterejch mrazí. I tentokrát tady nenarazíte na žádnej pomalej vál, snad asi akorát druhej „Broadcasting“ je pomalejší, ale z toho vás hned zas vytáhne vál následující. Nevim proč, ale pořád ve mě zůstává pocit, že tohle album je přece jenom něčim jiný… a čim víc to poslouchám, tim víc mi připadá, že tentorát jsou ty kytary ještě víc sehraný, víc promakaný než dřív, prostě paráda. Tohle album můžu s klidem doporučit všem, kterým se líbilo předešlý Waking The Dead (i když muj názor je takovej, že to bylo lepší) i všem těm, který chtěj poznat dobrou HC kapelu. No a kdybyste přeci jen váhali, tak si na jejich myspace profilu můžete poslechnout malou ochutnávku. I když podle mě mezi nejlepší vály patří „The Blackstone“, „Give´r“ anebo „Disconnected“.