Davová psychóza – Kríza vedomia

Stará láska nerezaví, říká se. A já bez mučení přiznávám, že tohle album miluju od tý doby co vyšlo a co jsem ho slyšel prvně. Společně se „Svet žaluje“ pro mě patřej k tomu nejlepšímu a nejzásadnějšímu, co kdy u nás punková scéna vyplivla. Od toho se taky budou následující řádky odvíjet, takže jestli se nechcete unudit u superlativ, zabalte to radši hned, ale tady prostě nemůžu jinak.

Je to jako s filmem, kterej vidíte v útlym mládí a zamilujete si ho na celej život, ikdyž to následující generace třeba nikdy nedokážou pochopit. V tomhle případě ani uplynulé roky od jeho vydání (původně 1998) mu neubíraj naprosto nic z jeho intenzity, síly a bohužel ani aktuálnosti (texty). Davovka už dávno vyvracela představy o tom, že punk musí bejt zákonitě jednoduchá primitivní tepanice s ožraleckejma textama. Zapomeňte. Největší devízou týhle desky jsou melodie a refrény, který se vám zarejou pod kůži ať chcete nebo ne (viz třeba „Kočovníci … ehm, a dalších 13 …). Ty si i přes svojí totální chytlavost pořád udržujou tempo, náboj a energii a nutěj vás zvednout prdel a zatnout ruku v pěst. Skvělý a úderný melodie, parádní kytarový linky, charismatickej Janův zpěv, výborný texty a hitovky od začátku do konce. Za všechny musim zmínit aspoň „Lidská práva“, „Urob zo mňa sviňu“ a „Žit neznamená trpiet“, u který mě vždycky mrazí v zádech. Ale jmenovat bych moh i každej jinej vál, vypichovat jeden na úkor jinýho je docela rouhání, tohle je zkrátka geniální záležitost od začátku do konce. Oproti předchozímu „Svet žaluje“ z roku 1992 (mimochodem vyjde taky v re-edici, nemůžu se dočkat!) ubylo na syrovosti a i nátěru, ale to mu neubírá naprosto nic z jeho kvality, možná právě naopak. Krize vědomí by se vlastně dala brát jako takovej mix mezi právě ním a debutovou „Antropofóbií“ (1991). Každej si tady najde to svoje, rychlý sypačky, vály ve svižnym tempu, středně tempý, i „balady“ – všecky ale sestavený na jedničku, to album je tak různorodý, že neexistuje, že by v některym momentě začlo nudit, a přesto si udržuje komplexnost, jednotnou stavbu a hlavně šmrnc.

Tyhle věci si re-edice nejen zasloužej, snad je to v takových případech dokonce nutnost. Už jen proto, že je nesmírná škoda, když spousta „dnešních“ punks začíná na Casualties a Tragedy, staženejma z netu. Základní stavební kameny ale nejsou položeny … Na skvosty typu „Kríza vedomia“ by se zapomínat a prášit nemělo. Jejich poslech je i po těch letech pořád silnej zážitek, maj velkou hodnotu a věřim, že značná část z vás to bude vnímat stejně. Artwork je trochu pozměněnej, ale prakticky ve stejnym duchu (ekologie, ničení planety, atd.), booklet je macatější, je v něm víc fotek a stejně jako předtím texty v originále i angličtině. CD vychází v digipacku a je obohaceno o bonus v podobě videa k válu „Chatrč“. Fajnšmekry ale todle moc zajímat nebude, protože „Kríza vedomia“ vychází i poprvé na vinylu!

„Priprav svoje deti do nového života, poriadne ich nakop do riti!“