Deadfall – Mass Destruction

Může bejt kapela, která vydává na Six Weeks a 625 Records vůbec špatná? Těžko! Tohle CD se bude asi v domácích končinách hodně obtížně shánět, sice jsem od Deadfall (pozor, neplést s holandskou kapelou s názvem Deathfall (ex-Rimmshot), ti hrajou o poznání brutálnějc) v některejch distrech už něco viděl (Day After, Nightmare), ale to bylo fakticky hodně vyjímečně. O to větší jsem měl radost, když jsem „diskografii“ těhle hardcore pankáčů našel v distru Green Hell na koncertě Comeback Kid v Německu. Ať to stojí co to stojí, hoď to sem!

Kapely z Bay Area to uměly vždycky pořádně rozjet a Deadfall nejsou vyjímkou (byť jednotliví členové pocházej ze zemí od Peru až po Bělorusko), naopak drží prapor s nápisem „zběsilá jízda“ hrdě vzhůru. Rozdováděnej hardcore thrash punk musí v jejich podání potěšit každýho fandu kapel jako F-Minus, Direct Control, Strung Up, Minor Threat nebo R.A.M.B.O. Tahle kombinace 80´s DC / Boston hardcore s dravostí současnýho thrashcore je opravdu strhující a naživo to musí bejt pořádnej masakr. Vše podtrhujou politický texty plný kritiky a sarkasmu, ikdyž Deadfall dokážou i trochu odlehčit (Beer Not Church). Album je přehlídkou toho, co všechno se dá stihnout za 30 minut – celkem tady najdeš 28 vypalovaček v rytmice sloka-refrén-mezihra-sloka-refrén (a kolikrát ani to ne) – tři akordy, singalongový výkřiky v refrénech, žádný složitý vymejšlení, jdeme rychle na věc, na nic víc není čas. Mezi jednotlivejma flákama nejsou prakticky žádný pauzy, všechno to na sebe navazuje a to jen násobí zběsilý tempo. Ale přestože Deadfall to sypou od začátku do konce, rádi si hrajou se změnama temp a nevěřili byste, kolik dokáže mít rychlej rytmus rychlostí a poloh, eheh. Všechny záseky se objevujou na CD vůbec poprvé, dosud vyšly jenom na vinylech, konkrétně pocházej z dema (2001), vyprodanýho 7″ self-titled debutu (2002), EP „Comrades“ (2004), EP „Keep Telling Yourself It´s Okay“ (2006) a kompilaček „Disturbing The Peace“ (2003), „BarbaricThrash Devestation“ (2003), „Internationally Pist comp.“ (2003) a benefitu na výzkum Parkinsonovy choroby „Planting A Seed“ (2004). Mezi největší pecky bych zařadil vály CCHC (Counter-Culture Hardcore), Heresy, Counting nebo Meathead, ale v podstatě bych mohl vyjmenovat i zbylejch 24. Až na poslední demo song jsou všechny ve výborný zvukový kvalitě. Hudební a textovou práci ještě podtrhává špicovej barevnej booklet, kterej je jeden z nejlíp udělanejch, co jsem kdy viděl. Kromě textů je plnej obrázků, fotek, plakátů, flyerů a fantastickejch kreseb – tohle se zkrátka počítá!

Hardcore thrash nátěr jak hovado, je to jízda!