Dödsdömd – Samhällets Fiender Nr.1

Tak tohle album je totální maso. Vlastně ani pořádně nevim, ze kterýho konce to vzít – když na tebe apokalypsa dejchá a sápe se na tebe ze všech stran, kam se schováš? Tohle vlastně ani neni peklo na Zemi, tohle je i peklo v samotnym pekle!

Jako předzvěst celý zkázy působí už samotnej obal, navozující hnilobnou atmosféru celý desky. Žádnej positivek nepříchází v úvahu, tenhle špinavej scandi crust punk tepe jako totální mlátící mašina a útočí ve stopách Anti-Cimex, Shitlickers, Avskum, Skitsystem, Totalitär, Human Waste nebo Mob 47, který mu dělaj strejčky. Nepleť si Dödsdömd s Dödsdöm, který pocházej taky ze Švédska, plíst si je ale můžeš s „365 Dagar Av Synd“, na který se na nějakou dobu tydle klučinové přejmenovali. Teď už ale zase brousej naše trpící ušní bubínky jako Dödsdömd, ono je to dobře, protože se to pro tuzemce určitě líp pamatuje. Co jim ale naštěstí pořád zůstalo, jsou silný kytarový riffy a dva zuřivý vokály (čti: řevy), který se vzájemně doplňujou, přeřvávaj a bojujou mezi sebou o nadvládu nad textama. V těch taky nikoho nečeká procházka růžovym sadem, Dödsdömd v nich oprávněně kopaj do policejních prasátek a zákazu zahalování se / maskování na demonstracích, zákazu práva matky na svobodnou volbu potratu, prohlubující se propasti mezi bohatejma a chudejma, pachtění se za majetkem, tzv. „bezpečnosti“ (fízlové, kamery, věznice, tajné služby) na úkor osobní svobody a samozřejmě válek. Zpívají o punku jakožto kultuře, za kterou je víc než jen prázdné slogany a revoluce na tričkách, o vyprázdněnosti lidí z každodenního pracovního procesu, o pachtění se za svejma cílema, o politickejch vězních a jejich podporování, o těch kteří nemají v dnešní společnosti místo, o soudném dnu, kdy se příroda obrátí proti člověku a vrátí mu všechna příkoří, o tom, jak bývaj lidi stále častějc nahrazováni strojema (ostatně někdy to ani není potřeba, že :-/ ), protože stroj si nežádá vyšší plat, snadnějc se ovládá a když nastane problém, prostě se vymění za novej…

Texty jsou jako samotná hudba – přímočarý. Při tomhle tě zkrátka žádný kladný myšlenky nenapadaj, prvotním chtíčem je rozdrtit všechno co nenávidíš a všechno, čím ve skrytu duše pohrdáš, ale víš že v reálnym světě to můžeš dát těžko najevo. Všechno zlo, příkoří a nespravedlnost vnímáš mnohonásobně intenzivnějc než normálně, tohle z tebe vycucá ty nejniternější pocity a zlobu ti vytáhne i z těch koutů tvý duše, kde bys jí snad nikdy nečekal. Dejchá na tebe apokalypsa okolního světa, kde je všechno spálený na prach a z lidí i zvířat zbyly jen ohořelý oharky, a ty zjišťuješ, že ta apokalypsa se odehrává i v tvym nitru, ve tvojí duši. Není to ale úmyslný podněcování nenávisti, strachu a nihilismu, jak by se z těhle řádku mohlo zdát, ne – je to jenom pohled pravdě do očí, ikdyž ten pohled není příjemnej. Koneckonců život často není žádná odpočinková seance. Stejně jako hudba Dödsdömd.

Závěrem ještě nějaký důležitý fakta: album obsahuje 22 válů, včetně coveru od Exploited (v trochu brutálnější verzi, heh) a 3 válů z dema z ledna 2003 – nejsem si ale jistej, jestli tohle není jen na CD verzi. Jestli správně koukám, tak podle jejich diskografie je tahle deska (hned po CD-R demu) debutovym albem, no tak to klobouk dolu teda. Nemůže chybět ani povinný údaj o ex-kapelách jednotlivých členů, takže tady hrají členové Human Waste, Ambulance, Greed nebo Assel. Booklet obsahuje texty ve švédštině a anglický vysvětlivky, o čem danej song pojednává – další body nahoru. Pro fanoušky
švédskýho d-takt hardcore crustu prostě pecka. V MC verzi tuším vyšlo na Mírově Phobii.