Estranged – Static Thoughts
Kapely tohodle ražení jsem nikdy zrovna extra nevalil, nicméně když jsem se doslech, že „Odcizenci“ jsou relativně nová kapela lidí z From Ashes Rise, Warcry, Remains of the Day a Hellshock, vlna zájmu zažila prudký nárůst. Ostatně hádám, že stejnou cestou se k nim dostane i spousta dalších lidí, takhle to prostě chodí, co si budem povídat…
Nenechte se ale zmýlit, Estranged jsou hudebně někde úplně jinde, než zmiňovaný PDX úderky. Valej totiž jakejsi (retro) post-punk, kterej zní tak trochu jako mix The Wipers (pomineme-li zpěv), některejch nápadů Joy Division, se špetkou Autistic Youth (se kterými nedávno vydali splitko) a Masshysteri, který propadnou depresím. V některejch momentech si troufám říct i ponurejších věcí od Clash. Zkrátka se podíváme o nějakejch 30 roků zpátky, na přelom 70. a 80.let a prim budou diktovat vlivy jak americkejch, tak britskejch kapel z tohoto období (ostatně soundu té doby nahrává i styl nazvučení zpěvu). Muzika Estranged je prapodivně pochmurná, zkroušená a frustrovaná („temná“ je řekl bych příliš silnej výraz), nicméně stále si drží podmanivou melodičnost starších punkovejch kapel. Rozhodně se nejedná o nějakej nářez, vály se nesou v podstatě ve středním tempu a popravdě řečeno se těm crusterům ani nedivim, že „utíkaj“ právě k tomuhle stylu, protože v kombinaci s jejich „domovskejma“ kapelama se to skvěle doplňuje (vyvažuje?), a to samozřejmě i po čistě posluchačské stránce. Jak už bylo naznačeno, co se mi na týhle desce líbí absolutně nejvíc, je její specifická nálada – ta se nedá popsat, ta se zkrátka musí prožít (představuju si deštivej den v Londýně 1978, někdy za soumraku…). Atmosféru podmaňuje rozvrzaná nakřáplá kytara, v kombinaci s baskytarou, která je zde hodně, hodně výrazná a v některejch skladbách má co do ozvučení hlasitosti i navrch, což je v tomto případě dokonalej (a k potřebnýmu výsledku nezbytnej!) tah. Na závěr nemůžu nezmínit, že kytarový vyhrávky v předposlední „The Message“ až nápadně připomínaj nájezdy skladeb Dead Kennedys z období „Frankenchrist“, nebo vály typu „Moon Over Marin“. Další body navíc. Ostatně moje favoritky jsou „No Love“ a „Don´t They Know“… Povedená deska!
01. No Love 02:42
02. Don´t They Know 03:32
03. Nervous Blood 02:35
04. Nothing To Say 02:16
05. Apparition 03:28
06. Exhibition 02:56
07. Static Thoughts 01:50
08. Image Of More 02:03
09. The Message 03:46
10. Valueless Properties 04:14
