Funkce šroubu – Řev

Letošní rok slaví blatenská Funkce Šroubu 20 let a jako dárek nám nadělila nové album nesoucí název „Řev“. V rámci diskografie se jedná o čtvrté regulérní album, jenž navazuje na osm let starý počin „Čert ho vem“.

Digipack je stylizován do červeno-černé barvy s ústředním motivem havrana sedícího na elektrických drátech a pod ním náčrtek městské ulice. Uvnitř najdeme CD a dvojlist s texty. Celkové grafické zpracování vhodně doplňuje audio stránku, takže to působí kompaktním dojmem.

A  co vlastně po zastrčení CD do mechaniky uslyšíme? Na CD se nachází celkem 12 songů trvající necelou půl hodinu, takže ideální na cestu v mhd. A ihned od otvíráku „Padlej anděl“ je jasné, že album se nejmenuje „Řev“ náhodou. Po úvodních klidných vteřinách se do uší začne valit směs hardcoru střídající se s přímočarým punkem. Mimochodem hned úvodní počin mě z alba baví asi nejvíce. Přes song „Zpátky na čáru“ se dostaneme k třetí písni „Řev pouličního havrana“. Tenhle song mi svojí atmosférou připomíná slavnou báseň Havran a mě osobně dost baví. Přes „Zradu“, „Hledání nepřítele“ se dostaneme k 6. pozici v tracklistu – „Dětský hračky“. Myslím, že to byla první ochutnávka, která se dala na bandzounu slyšet. Na první poslech mě bavila, ale po pár sjetí celého alba se mi tam nějak nehodí a je spíš výplní. „Napij se vlastní krve“ mi evokuje Funkci z období alb „Divim se divim“ či „Nepřipadá vám někdy?“. Zavírák „Město“ je sice vtipně podaná situace o bloudění v Praze, ale stejně jako „Dětský hračky“ je spíš výplní a do celkového vyznění CD se mi prostě nehodí…

Po textové stránce stránce není albu co vytknout, zabývá se víceméně životními situacemi, které mohou potkat kohokoliv z nás a zároveň oceňuji, že se kapela vyvarovala použití již x-krát omletých frází.

Suma sumárum, pokud si album pořídíte, určitě neuděláte chybu a na nadcházející sychravé dny bude určitě vhodným doplňkem.