Good Reason – The Simplicity of Condoning a Frump

Je to zvláštní, ale recenzí na slovenský kapely tady máme jako šafránu. Nevim proč, každopádně je to trochu škoda. Zamrzí to o to víc, když se pak člověku dostane do rukou takováhle nahrávka…

Good Reason – ještě před pár dněma pro mě neznámý jméno. Tahle banda z Bratislavy hraje od roku 2002, kdy začínala jako NOFX cover band. Teď už pochopitelně hrajou svoje vlastní věci, nicméně ty NOFX jsou v tom pořád hodně slyšet. Celkovej sound se ale mnohem víc pohybuje k hardcore (ostatně leccos už naznačujou jejich další vlivy – Comeback Kid, Good Riddance, Ignite), takže bych mohl GR stručně zaškatulkovat jako melodickej hardcore. Nějaký nahrávky už maj kluci za sebou, za všechny bych uvedl určitě alespoň splitko „Under One Flag“, na kterém se o místo dělí s hardcore kapelou King Ly Chee z Hong Kongu (!!!).

Oproti předchozímu albu „Age of Reason“ (2008) se zas tak moc nezměnilo, patrně největší na první poslech jasně slyšitelnou změnou je kvalita zvuku. Ta zaznamenala velký krok vpřed, je hutnější a tak zní líp i celá nahrávka. Škoda jen, že se tady už neobjevujou ty „bojový“ sborový zpěvy, který se občas na předchůdci vyskytly – znělo to moc dobře. Ale to už bych byl puntičkář. Stále vás čekaj rychlý kytarový riffy, bicí to sypou stejně tak a vše je doplněno (nebo je to obráceně?) o hodně melodický (někdy zdvojený) zpěvy. Že zpěvák opravdu umí zpívat, dokazoval už dříve a tady to jenom potvrzuje. Jeho anglická výslovnost je taky na dobrý úrovni, což ve spojení s faktem, že instrumentálně jsou na tom Good Reason velice dobře, dává výsledek, kterej se hodně příjemně poslouchá. Celá deska odsejpá hezky svižně a rychle stylem start cíl a hodně se blíží tomu, co můžeme označit jako „kalifornskej hardkór“. Tahle nahrávka zní opravdu profi a klidně by mohla vyjít na nějakym Fat Wrecku vedle kapel jako Good Riddance, No Use For a Name nebo Lagwagon, akorát že Good Reason nejsou zbytečně uhlazený jako dvě poslední zmiňovaný kapely, což je jedině dobře. Klukům se podařilo nakombinovat melodie s rychlou rytmikou přesně tak, že jejich muzika není přehnaně sladká a výsledek zní prostě výborně, takže já to beru všema deseti. Tahle kapela mě naplňuje podobnym typem optimismu, jako když jsem před časem prvně slyšel demáč od Empty Hall of Fame. Obojí totiž působí dojmem totálního zápalu pro věc, je z toho slyšet to nadšení a vnímáte, jak moc to tyhle kluky baví hrát … a jim se to vrací dvojnásob, protože vás to pak baví poslouchat – tady ta zpětná vazba funguje dokonale.

Co říct závěrem? Z mýho pohledu tuze sympatická kapela, víc takovejch!