Hnus umírající – s/t

Dnes se chci věnovat pro mne ne moc oblíbenému žánru a to blackmetalu, tudíž nečekejte květnatá přirovnání jaký rif je tomu a čemu podobný. Budu k tomu přistupovat z pozice posluchače, otevřenému všem žánrům. Vezměme to popořádku.

Sedím v dodávce na tour s Baestien a nudu na dálnici každý z nás více či méně už známe. Rozbaluji čerstvé CD od vydavatelství Metalgate, které jsem poprvé zaznamenal od vydání nejmenované kapely a také z každého jejich příspěvku, kde píší, že se jedná o největší metalový label u nás, tak nevím, do teď jsem o něm neslyšel, asi i proto, že primárně vydává CD a fotí si kapely při podepisování smlouvy, to ale neplatí v případě Hnusu, aspoň jsem nezaznamenal nic takového.

Vrátím se teď k samotnému fyzickému CD, které je rozkládatelné. Přední strana s logem HU a cover měsíce viditelného skrze lesní porost. Vnitřní strany jsou dalším nahlédnutím do temného lesa a strašidelným obsazením podobizen členů HU do vnitřního coveru a kousky textů či slogany k tomuto žánru zcela v souladu. Zadní strana je již klasicky věnována seznamu skladeb.

Písní je šest a obsahuje i singl „Maruška“, který vydání celé desky avizoval. Píseň pojednávajícím o štěněti, které nemělo od začátku svého ne moc dobrého života moc štěstí. Další songy jsem textově více nezkoumal, neshledávám na názvech písní „Masařka hodující na výkalech mého života“ vůbec nic špatného, jen mě prostě nenalákaly k hlubšímu zkoumání.

Teď se chci věnovat pro mne velmi důležitým věcem. Tato deska byla kompletně nahrána jako D.I.Y. počin a to jak samotným nahráváním, tak mastrem i mixem. Nemůžu se moc vyjadřovat k technické propracovanosti vůči HU a blackmetalu jako takovému, ale můžu vypíchnout skvělou a velmi čistě znějící desku s pro mne naprostým vrcholem a to skvěle znějícími bicími. Musím také zmínit schopnost členů HU přistupovat velmi kladně k různým beneficím, kterých se kapela velmi aktivně účastní.

Celkově na mně působí deska mnohem méně uměle a bez jasného vzkazu k cz fanouškům Deafheaven, než u stájových kolegů. Debutová deska HU se nebojí ani pomalých rifovaných pasážích a ani sól jako takových. Změna na postu zpěváka byla velmi vítanou událostí těsně před nahráváním debutové desky. Takže za mě můžu pouze doporučit k návštěvě koncertu a podpořit kluky naživo, protože jak sem již psal, dokáží to pak i vracet na akcích, kde hrají zadarmo a pro dobrou věc.