Jeunesse Apatride – La Victoire Sommeile

Nemám rád kapely, jejichž název ani neumim přečíst (a asi nebudu sám, kdo kvůli tomu z JA bude mít malinko komplex) 🙂 Ale citům se nedá poručit, a proto ta negace nebude zas tak horká … Ale od začátku: Jeunesse Apatride je 5ti členná levicová kapela z kanadskýho Montrealu, podporující hnutí RASH. A protože Quebec je francouzská provincie, kromě francouzsky znějícího názvu vás čekaj i (až na jednu vyjímku) francouzský texty, což v kombinaci s barvou ženskýho vokálu zpěvačky Caro dává místama hodně připomenout La Fraction. Od Caro (kterou ve zpěvu ještě podporuje druhá mařka v kapele, basistka Corinne) ale nečekejte žádný něžný šeptání do ouška, ta paní je nasraná a kdo umí francouzsky nebo neni úplnej ignorant, ten ví proč. Tim se dostáváme k textům, který už podle zaměření kapely (jejíž členové jsou mimochodem tuze aktivní – podporujou řadu benefitů, účastněj se demonstrací a akcí a jsou členy různejch organizací) a „zapatistickýho“ obalu pojednávaj o globalizaci, revoluci, válce či kapitalismu, a JA je řaděj na stejnou úroveň jako samotnou muziku. Název tohodle alba znamená něco ve smyslu „Vítězství je na dosah“ a určitě je to název víc než příznačnej, protože toudle deskou si JA jistě získaj početnou přízeň dalších fanoušků. Najdete na něm 9 válů svižnýho streetpunku / Oi, z nichž nejlepší jsou asi kromě titulního fláku (kterej je asi nejsilnější peckou na albu) i songy Destruction, Irak či On The Streets (Street Troopers). Nabušenej tlustej booklet obsahuje kromě textů ve francouzštině, španělštině a angličtině i kecání o několika organizacích (NEFAC-MTL, GCL, COBP, Mauvaise Herbe, No One Is Illegal), který najdete skoro na každý druhý straně – to však bohužel pouze ve francouzštině. Nakonec musím říct, že jeden nebo dva vály, který jsem od JA slyšel někdy v minulosti, mě ňák zvlášť nezaujaly, ale asi jsem buď blbě poslouchal nebo fakt nevim – každopádně po poslechu tohodle CD už je všechno jinak. Jenom už bych konečně rád věděl, jak se to kurva vlastně čte… 🙂