Mörkhimmel – self-titled

Byť v úplně prapůvodní sestavě Mörkhimmel figuroval ještě Dis.standa (A-Brigade) a bubeník Bobík (Die Outsiders, Gangnails, ex-A-Brigade), tohle debutové album vznikalo před pár měsíci už jen ve dvoučlenné sestavě, kdy byli Slávek (ex-Mass Genocide Process, ex-Overdose by Hate) a Maťko (ex-Beton, S.I.K.A.) doplněni o automatickýho bubeníka. V současnosti už ale zase hrajou ve čtyřech: přidal se Játro (ex-Non komital), kterej brousí basu a živej bubeník Tony. Slávek tedy mohl zahodit slečnu čtyřstrunnou do kouta žižkovský putyky a dál se věnovat už jenom mikráku.

Mörkhimmel jsou opravdu, opravdu hodně pudová záležitost. Nasypou do vás temnej crust s blackmetalovou atmosférou, o což se zapřičiňuje v první řadě šíleneckej záhrobní vokál s kostelovou melancholikou a ozvěnovostí / rozprostřeností v prostoru. Tenhle jeskyní mortal-řev ale rozhodně nebude pro každýho, na to je třeba upozornit předem. V jejich mixu metalu a švédskýho d-beatu hraje hlavní roli temnota, a to ve svý nejmorbidnější podobě, zatlačená do kouta dávkou nihilismu v té nejzazší formě. Kytary sice samy o sobě nejsou v převážné většině zas tak ponurý a temný a automat místo živýho bubeníka je místy celkem znát, navíc čistota zvuku taky není zrovna krystalická, ale vyloudit tenhle výsledek byl nejspíš úmysl, kterej vyšel dle představ. Rozhodně bych chtěl ale vyzdvihnout kytarový riffy ve válu „Lost Battle“, který patřej mezi nejsvětlejší okamžiky týhle desky.

Jsem přesvědčenej o tom, že příští nahrávka Mörkhimmel bude znít zase trochu jinak. Mám za to, že kdyby tady byl „normální“ zpěv, tak by měli rozhodně větší šanci na „úspěch“, nicméně jediná správná cesta jak dělat muziku, je dělat jí podle svýho gusta, chuti a (v tomto případě) krve, a srát na to co si žádá okolí, a v tomto směru je tady všechno v největším pořádku. Naživo mě přišly Mörkhimmel o 100% lepší – což je tak trochu paradox vzhledem k tomu, že původně tahle kapela vznikla s výhledem jenom něco nahrát, a plnohodnotná koncertová kapela se z ní vyklubala až časem. Živej bubeník tomu rozhodně dodává lidstější a živější rozměr, tak se nechme překvapit, co přinese budoucnost, potenciál tady rozhodně nechybí.

Seženete u Phobia Records.