Neuroottiset Pelimannit – 2001 – 2004

Typ: CD
Rok vydání: 2004
Label: D.I.Y.
Délka: 16:38
Autor: Buky
Hodnocení:
Odkaz: LINK

Tadle finská partička se zastavila v říjnu 2005 na třech koncertech v ČR (Praha, Brno, Liberec) a kdo jste jejich koncert navštívil, těžko jste odcházel zklamanej (po jejich boku vystoupili ještě domácí Basto a Yhteis Kunnan Ystävät, taktéž z Finska). Tydle tři mlaďounký klučinové (Inkoo – basa, zpěv, Kanto – bicí, Häsper – kytara, zpěv), který alespoň ve mě zanechali dojem sympatickejch skromnejch týpků, bejvaj hudebně přirovnávaný ke kapelám jako Appendix, Tampere SS, Nukketeatteri nebo Kohu-63. Jen co se chopili nástrojů, vyvalili na všechny kolem syrovej garážovej punk s politickejma textama ve finštině, jejichž tempo udávaj kulometný bicí a kytara ze zvukem vostrym jak žiletka. Možná v tom uslyšíte i stopy hardcore, ale to už dneska snad všude – pro mě přesně takhle zní čistej, neumělej a neupravenej punk. A je jedno jestli pochází ze skandinávský nebo kterýkoliv jiný školy. Toho se samozřejmě dočkáte i na tomdle kompilačnim CD, hrubě mapujícím historii kapely. Už podle obalu asi usoudíte, že se jedná o DIY prácičku 🙂 navíc ze slimu na vás podle očekávání vykoukne CD-R. Na něm najdete celkem 12 rychle odsypanejch fláků (nejdelší má minutáž 2:17), přičemž ten první pochází z demáče z března 2001. Následující 4 jsou pořízený ze sedmipalce "Sita saa mitä tilaa" (prosinec 2001) a další 3 ze splitka s dalšíma finama Tartunta, který vyšlo v lednu 2003. CD uzavíraj 4 pecky z chystanýho s/t sedmipalce, který jsou dost možná těma nejlepšíma, co tady uslyšíte. A nejen proto, že je zde zřetelně znát, jak se Neurotici hudebně posouvaj dopředu a od jednoduchýho punku v počátcích si dovolujou čím dál víc, což se týká i celkovýho zrychlení (to ale neznamená žádný šílenosti, furt se jedná o ten hrubej a syrovej punk). Prostřednictvím toho si můžete během čtvrt hodiny čeknout, jak se kapela za ty roky vyvíjela – ale má to samozřejmě vliv i na změnu zvuku z jednotlivejch nahrávek. Dva zpěvy, zaměřený texty, nářez a rychlý tempo – zkrátka žádný sraní a tak to má vypadat. Jen tak dál!