Path Of Resistance – Can´t Stop The Truth

Nejspíš to byla právě ošklivá automobilová nehoda Earth Crisis v roce 1996, která vyřadila bubeníka Dennise Merricka na dlouhou dobu „z provozu“ a způsobila tak založení Path Of Resistance. Jejich debut „Who Dares Wins“ je pak vyšvihl na oči hardcore a straight edge kids po celym světě a na jejich první koncert přišlo neuvěřitelných 800 lidí. Path Of Resistance maj určitě dost silnou domovskou základnu, už jen proto, že pocházej ze Syracuse z New Yorku. Teď přichází po dlouhých letech jejich další album s názvem „Can´t Stop The Truth“ a ikdyž byste POR neznali, jakmile otevřete booklet, tak vám bude okamžitě jasný odkud vítr fouká – zkérovaný hardcoristi s Xkama na rukou, namačkanej dav hledající cestu k mikrofonu, atd. (mimochodem booklet je bravurně provedenej, skvělá práce). Vyjímečný jsou POR zejména tím, že v jejich sestavě najdete hned tři zpěváky, takže hromadný singalongy se samy nabízej a taky že budou! – davový skandování „straight edge“ ve finální skladbě „That Golden Day“ stojí za to. Nejedná se ale o žádnej straight edge typu Second Age, Good Clean Fun nebo Vitamin X, tadle kapela to uchopila pořádně z vostra a servírujou vám nařachanej metalcore ve stylu Hatebreed, ale o jednu rychlost svižnějc. Což je v mejch očích rozhodně plus. Chvílema v tom uslyšíte kytary alá starý desky Agnostic Front a vyjímečně třeba i Biohazard (utahanější píseň „Blood Trail“).

Celkem tedy 13 válů agresivního moshcore s textama o veganství, právech zvířat, pozérství, straight edge, atd., který vás donutěj lítat jak šílenec a mlátit pěstma do zdi. Tadle kapela zkrátka šlape jak švýcarský hodinky a jejich muzika má velkou sílu, když to pořádně osolíte, tak máte pocit jako by vám to CDčko rvali násilím přímo do chřtánu. Sehnámím „Can´t Stop The Truth“ rozhodně nešlápnete vedle, tady neni co řešit – šupa!