Periferia S.A. – s/t

„Společně s Colerou je to ta nejlepší brazilská kapela, jakou jsem kdy slyšel.“ – tak to bylo moje první seznámení s Periferia S.A., když mi o nich tohle napsal Völler z Dirty Faces. Hm, říkal jsem si, marketingovej tah? Ikdyby měl Völler pravdu, ten tah by mu nevyšel, protože přestože todle CD vyšlo na jeho labelu v sousedním Německu, já ho po několika měsíčním shánění sehnal úplně náhodně na koncertě Naked Aggression + Bury The Living, ale od brazilskýho labelu Red Star! Paradox.

Stavět můžeme na pouhém konstatování, že Periferia S/A tvořej 3 původní členové Ratos De Porao – to už je samo o sobě skoro 100% zárukou kvality. Frontman Jao zpíval v Ratoskách ještě než přišel Gordo (album Periferia 1982) a pokud se nemýlim, tak on i basák Jabá hrajou v RDP i dnes. Jablko nepadá daleko od stromu a tak Periferia S/A předváděj stejnej náser jako RDP, akorát je to mířený o něco víc do punku. Tohle jejich debutové album obsahuje celkem 18 pecek, z toho 4 ještě z dob Ratos De Porao začátkem 80.let (přičemž 3, který Ratosky nikdy nenahráli) a 2 covery (od Chron Gen a The Zeros). Povětšinou je to nátěr jako prase, tempo o něco zvolní asi ve 3 skladbách, jinak do vás tydle týpci ze Sao Paula solej rychlej a brutální hardcore punk, okořeněnej politickejma textama v portugalštině (překlady textů si pak samozřejmě můžete přečíst v bookletu). A protože se nejedná o žádný začátečníky, můžete vsadit boty na to, že co song, to hitovka – v čele s hymnou „Devemos Protestar“. A přestože je tady rukopis RDP hodně znatelnej, rozhodně se nedá říct, že by se Periferia S/A snažili svézt na nějaké vlně jejich oblíbenosti – todle je samostatná kapela, která za RDP rozhodně nijak nezaostává, v některejch chvílích si dokonce říkám, že jsou možná i lepší.

Takže pakliže máte chuť na něco opravdu mňamózního, šťavnatého a pikantního, tak bon apetit!