Red Banner – No ens aturaran

Už dlouho jsem neslyšel album s tak vychytanym zvukem, parádní vyváženost všeho co slyšíš je fascinující, výborná práce. A Red Banner z toho můžou hodně těžit. Kapela pochází z průmyslový části Barcelony, ale svým hudebním projevem se víc než čemukoliv jinýmu podobá spíš italskejm kapelám, balancujícím na hranici melodičtějšího streetpunku, oi a údernýho punkrocku.

Svoje třetí album nahrávali v létě 2006 ve stejném studiu a se stejným producentem jako předchozí „Catalunya Punks“ (2005, Bullanga Records). Oním produkčním je Xavi Cholbi, jinak bubeník Inadaptas, Answer nebo Djvu. Red Banner jsou součástí „katalánské combat-rock scény“ a jak u těhle kapel bejvá dobrým zvykem, zpívaj ve svém rodném jazyce. Začínali skoro před 10 lety a v raných dobách hráli převážně covery od svejch oblíbenejch kapel jako Kortatu, Decibelios nebo La Polla Record. Když pomineme výměnu basáka někdy v oněch dobách počátků, hrajou pořád ve stejný 5-členný sestavě, což se musí zákonitě taky někde projevit. V jejich podání punkrocku ve středním až svižnějším tempu uslyšíš hodně singalong popěvků, oproti dalším klasickejm kapelám ze Španělska ale Red Banner kladou důraz spíš na melodie než na agresivní a vyloženě tvrdou muziku. To ale neznamená, že to neuměj rozjet! Zkrátka si představ takovej mix Los Fastidios, Derozer, FFD, Lumpen a brazilskejch The Flicts. U kapel podobnýho ražení nemůžu opominout ani textovou stránku, v ní se Red Banner navážej do mafiánských praktik (nejen) ve stavebním průmyslu, katolického náboženství, zneužívání a týrání žen (!!!), zákulisí hudebního pirátství a tak dále. Vál „Cultura Del Carrer“ jasně vypovídá i o jejich podpoře hnutí RASH a tenhle song je určitě jeden z nejlepších na albu. V jiný skladbě „Cosa Nostra“ si zase vypůjčili ústřední melodii z filmové trilogie Kmotr (tudle melodii fakt žeru), samozřejmě jí patřičně zrychlili a doplnili o další nástroje včetně zpěvu. Mezi 11 skladbama najdeš i dvě předělávky, tou první v pořadí je song „Dia Perfecte“, což má být „Perfect Day“ původně od Lou Reeda. Ten by asi celkem čuměl, co všechno jde s jeho skladbou udělat (to nemyslím negativně!) heh, fakt bych jí nepoznal kdyby na konci nezazněl kousek originálu… Druhým coverem je „Quina Vida“ od Pixamandúrries, kultovní katalánské punk kapely z 90.let. V něm si její tři původní členové střihli backing vokály. Texty v bookletu jsou bohužel jenom ve španělštině, pakliže tuto řeč ovládáš, na konci si můžeš přečíst ještě krátkej text o Huey P.Newtonovi, což byl jeden ze zakladatelů Černejch panterů.

Oproti předchozímu počinu je nové album Red Banner o něco tvrdší, má větší náboj, jinými slovy je důraznější a má větší šmrnc. Tím neříkám, že „Catalunya Punks“ je nuda, spíš to, že z „No ens aturaran“ je cejtit značnej posun dopředu. Ostatně posoudit může každý sám, protože po skončení poslední skladby „Nit i Boira“ následuje celý předchozí album v podobě přidanýho bonusu. Plus 2 další vály z jejich s/t debutu (2001) navíc, takže dohromady už jsme se dostali na 20 věcí. Takže jestli ulítáváš na streetpunku a punkrocku v duchu italskejch kapel, Red Banner maj u tebe určitě slušnou šanci.