Reflections of Internal Rain – Answers

Život se ti rozpadá pod rukama, nevěřícně zíráš na svý dlaně a vidíš v nich nicotu, přitom se pořád pokoušíš zvednout hlavu a vstát, ale vždycky když už se z kolenou začneš drápat na nohy, dostaneš další sekanec do vazu, kterej tě srazí zpátky do bláta. Nad tebou se chvěje formulka Naděje, ale ty na ní nejsi schopnej dosáhnout, nahlédnout do ní a použít její kouzlo, je pro tebe nedosažitelná a každym pokusem se vzdaluje dál a dál, propadáš skepsi …

Už dlouho jsem nenarazil na kapelu, při který nedokážu nic jinýho dělat. Pustim to a jsem schopnej jenom inhalovat atmosféru, koukat nezúčastněně kamsi, ponořen do vlastních myšlenek, zahloubanej do vlastního světa.

Původně jsem chtěl sepsat pár řádků o novejch Against Empire, ale tahle věc dostala přednost. Ne, jinak, ona si jí vynutila. Tohle mi strašně nakopalo zadek a s každým dalším poslechem se to děje znova a znova. Blesk z čistýho nebe. Po Sarabante další velmi, velmi příjemný překvápko. Konkrétně tady máme screamo / (emo) crust hc punk s epickými a melancholickými linkami, kterej zní jako reinkarnace Remains Of The Day, mixlá špetkou From Ashes Rise / Ekkaia. K tomu singalongy, doplňování vícero zpěvy, neskutečnej nátěr a nepochopitelná porce energie. Tohle budete milovat. Uřvanej vokál je proti ostatním nástrojům hlasitostně mírně utopenější, což mi taky v tomhle stylu naprosto vyhovuje. Ale je to moc dobrý i po instrumentální stránce, tahle kapela má ohromnou sílu.

Pár technickejch poznámek: tohle demo (!!!) vyšlo původně v dubnu 2011, nyní se ale konečně chystá i vinylová verze (eště aby ne!) a to za spolupráce Brain Ache Records (UK), Strikedown Records (Itálie) a dalších labelů, venku by měla bejt snad někdy v únoru 2012, takže doporučuju nepropásnout. Jo a údajně by to měl bejt jednostrannej rudej vinyl. RoIR pocházej ze Srbska a fungujou od roku 2004, na kontě maj krom jiného třeba splitko s ruskými Rededrang (2009) a v těchto dnech už by měl být venku i 12″ split s Deer In The Headlights z Bosny, kteří znějí docela podobně, takže se po nich můžete taky mrknout.

Tohle je další z kapel, který jasně dokazujou, jaká je blbost zaseknout se na místě u pár známejch jmen a přestávat pátrat a objevovat. Ne. Všecko není jen o USA, Švédsku, atd. Největší dopad má ale tahle nahrávka pro mě osobně po emoční stránce. Nevim do jaký míry je to daný tím, odkud RoIR pocházej, tím co se v bývalý Jugoslávii dělo ještě před několika lety za hrůzy. V lidech tam asi musí bejt buď absolutní prázdno nebo tolik nahromaděnejch pocitů, že … RoIR to ale uměj předat dál a má to silnej dopad. Moc rád bych napsal, že tahle kapela je EMO, ale vono by to bylo zavádějící a každej by si pod tim představil něco jinýho, než to ve skutečnosti je. Takže napíšu, že poslech týhle nahrávky je pro mě natolik emotivní, že to v nějaký recenzi nejsem schopnej pojmout… Díky za to.