Resistance – Lords of Torment

„I don´t believe in heaven, I believe in pain. I believe in fear, I believe in death.“

Tak touhle husťáckou výpovědí začíná nové album belgické kapely s neomšelým názvem Resistance. Jmenuje se „Páni mučení“. Počáteční fakta tedy zrovna nadějné očekávání nevzbuzují, mám-li to říct ještě slušně. Ale jestli vám to, hoši, přijde „kůl“, vaša vec.

Abychom se pohli dál, máme zde tedy druhou ze slibovaných (drobných) žánrových odboček. Tahle kapela to drsní už od roku 2004 a přes alba „Trauma“ (2006) a „Two Sides of Modern World“ (2008) se dostala od počátečního přímočarého hardcore (ovlivněného metalem) až k dnešní podobě, kterou je těžkotonážní (death) metal s občasnými vlivy hardcore. Ve zmiňovaném roce 2008, který byl v historii kapely tak trochu zlomový, začli noví členové do tvorby Resistance zanášet i black indredience, kterých se dočkáme i zde. Ve vlivech se to hemží jmény jako Kataklysm, All Shall Perish, Heaven Shall Burn, Meshuggah… což zní všechno moc pěkně, ale ještě to neznamená, že Resistance z toho dokážou uplácat tu povedenou formulku. Občasné thrash vlny u kytar rozhodně potěší, ale co mě osobně hned při prvním poslechnu vrtalo hlavou, bylo, co mi ten zpěv a (ty lepší) kytarový riffy tak připomínaj. A v titulní skladbě mě to kleplo jak kladivo přes frňák: Coal Chamber! No jasně, starý Coal Chamber. Celkem by mě zajímalo, jestli by to chlapce nasralo nebo potěšilo (nebo by přiznali, že i tadle banda jim něco dala), tak jako tak to tam prostě je – hned refrén v úvodní „Requiem“ je toho nevyvratitelným důkazem. Tenhle vál je zároveň největší peckou na albu, možná i proto, že v něm snadno najdete refrén, což se později nemusí tak lehce podařit. Kromě něj bych ještě vypíchnul songy „We Can Fight“ (skvělej riff) a titulní „Lords of Torment“. Za zmínku také stojí fakt, že mixing a mastering prováděl J-F Dagenais, kytarista Kataklysm, kterej už má zkušenosti se spoluprací s kapelama jako Misery Index nebo Despised Icon.

Má to celkem koule, je to i technicky excelentně zahraný, ale napsáním tědle řádků pro mě kontakt s touto kapelou končí. Je třeba přiznat, že nejsem zrovna nadšencem do death metalu, takže si to přeberte jak chcete 😉