Slavebreed – Dethrone the Architect
Typ: | CD |
---|---|
Rok vydání: | 2012 |
Label: | L´Inphantile Collective |
Délka: | 31:43 |
Autor: | Shogun |
Hodnocení: | |
Odkaz: | LINK |
Domnělou záruku dobré nahrávky lze hledat v několika různých aspektech v závislosti na osobních preferencích každého posluchače. V mém případě splňuje nová deska řeckých Slavebreed hned několikero z těchto předposlechových atributů, prvně tím vizuálním. Artworky mistra Setha (Spyros ze Septicflesh) jsou pokaždé do detailu propracovaným uměleckým dílem a až na pár výjimek zdobí hudebně kvalitní a nápadité desky. Druhou indicií byl vztah kapely k naší zemičce. Slavebreed u nás hrají rádi, desku vydali u pražských příznivců kolejových vozidel a jejich výkon je vynikající jak v malém zaplivaném UG klubu, tak na pódiu festivalu Obscene Extreme. A nakonec třetím příslibem je ne zas tak často vídaná ochota a přátelskost kapely samotné, čehož si vždy vážím a umím to ocenit.
Hudebně se „Dethrone the Architect“ pohybuje v grindových liniích, které ne zrovna zřídka obohatí o klasické deathmetalové a HC prvky. Oproti předchozímu albu „Pain Syndicate“ pak působí mnohem vyspěleji, uceleněji a propracovaněji. Občas je sice zvuk mírně nevýrazný, ale jinak se album produkčně drží nad průměrem. Na samotných hudebnících je znát větší vyhranost a sofistikovanější kompoziční cítění. Vokály dodávají desce tu správnou a nepostradatelnou agresi, Smirnoff dobře zvládá několik poloh a díky této rozmanitosti nenechává větší prostor k monotónním sklonům. Právě ty zmíněné mísení stylů dopomáhá k zábavnosti každé ze skladeb, stejně jako jejich tradičně krátká stopáž. Skoro každá píseň tlačí už od prvních okamžiků až do poslední vteřiny, občas se objeví nějaká krátká vyhrávka, tedy mustr se výrazněji nemění. Náplň skladeb však konstantní není, stylová rozmanitost byla využita poctivě a je velkou škodou, že booklet ani oficiální webové prameny nenabízí texty.
„Dethrone the Architect“ upevňuje pozici Slavebreed jakožto energické, agresivní a nápadité kapely, jejíž koncerty bývají vždy skvělým zážitkem, pokud si člověk nezapomene špunty do uší. Od čtyři roky starého debutu je cítit znatelný posun vpřed, Tramvajáci mají čuch na kvalitní spolky a pokud se nestane něco nepředpokládaného, tato řecko-česká spolupráce bude prospěšná jak labelu, tak kapele a v neposlední řadě i nám, fanouškům.
1. A New Plague Upon Us 01:55
2. Avaritia 01:41
3. Diluted’s Canticle 01:57
4. Failed Sepuku 01:57
5. Plebeians 01:36
6. Flagellants 02:00
7. Dethrone The Architect 01:41
8. Inside The Jaws Of Famine 03:08
9. Maleficium 02:30
10. Penal Colony 02:19
11. Preaching To The Fallen 01:09
12. Dog Eat Dog (Disrupt cover) 01:37
13. Chironex Fleckeri 00:57
14. Sailing The Styx 07:17