Victims – Divide & Conquer
Teda řeknu vám, tudle recenzi jsem začal psát tak 2 hodiny po dohrání CD a musim říct, že ještě teď se mi klepou ruce, nohy a všechny kosti v těle! Todle je jízda jako prase a já mám při poslechu „Divide & Conquer“ pocit, že se rozprsknu na mikroskopický atomy, že exploduju a všechno ve svym okolí vezmu s sebou kamsi … no budu se snažit zkrotit svoje emoce a vzít to pěkně popořádku: Třetí deska švédskejch Victims, který si prokopávaj cestu svym mixem americkýho hardcore 80.let a švédskýho crustu asi stejně razantně, jako Billy Cole v Poslednim skautovi. I zde má cirkulárkovou kytaru na starosti Jon Lindqvist, kterej volný chvíle tráví ještě jako člen kapel Nasum, Accursed nebo Saayadina. Oproti „In Blood“ je nový album víc dis-beat a víc punk, přesto si stále drží svou těžkotonážní polohu. Pro mě osobně je ale ještě na větší úrovni, odzbrojilo mě hned na první pokus (hlavně songy „Your Life Is Red“ a „Your Division“) a Victims tak v mym pomyslnym žebříčku kapel vyšvihlo na stupně vítězů. Radost z něj je o to větší, že jsem se na něj hodně těšil, hodně lidí jej hodně chválilo a tak mohlo přijít krapet zklamání … ale výsledek ještě předčil mý očekávání – sakra, tadle deska je odjištěnej granát v držce! „Divide & Conquer“ vám rozdrtí všechny kosti v těle jako párátka a vysaje vám mozek ušima! Todle CD je zkrátka z těch, který stojí za to si pořídit ikdyby stálo pětinásobek svý ceny, protože jakmile si ho jednou pustíte, ostatní desky můžete s klidem vyhodit do koše (což jsem samosebou neudělal…). Ale abych se jenom nerozplýval, D&C má i jeden podstatnej zápor: nic, na co jsem se letos těšil, už nebude takovádle pecka. Album roku!
01 Another Way To Die 0:46
02 Who The Fuck Are We? 1:19
03 Your Life Is Red 2:12
04 Lydande Små Dockor 0:53
05 Your Division 1:50
06 The Night-Driving Toll 1:27
07 Another Mission 1:26
08 Ruined 1:59
09 Darkness Blinds You 1:09
10 Captured 0:48
11 Running For Escape 2:01
12 You Make Me Fight 1:50
13 Livlösa Kroppar 0:59
14 Refuse To Feed The Machine 1:09
15 Endless 2:11
