Zeměžluč – 07 & 08

Zeměžluč je takový Paolo Maldini českého punkrocku, stále věrni tomu svému „po celou kariéru“, hehe. Ne vážně, schválně si zkuste představit, kolik dnešních punk kapel z vašeho okolí bude hrát za 20 let, navíc pořád ten svůj styl. Zeměžluč hraje od roku 1986 a těžko o ní můžu napsat něco novýho, obohacujícího nebo něco, co byste už dávno nevěděli. Jedná se o jednu z nejzásadnějších punkových kapel, co u nás kdy vyrostly a o kapelu, která nesmazatelně vryla své jméno tučným písmem do análů historie punkrocku v Česku / Československu. Ať byla sestava kdykoliv jakákoliv, vždy se všechno točilo kolem základní kostry jménem Šoty. A ať byla sestava kdykoliv jakákoliv, Zeměžluč byla pořád svá a kašlala na všechny trendy a vlny. Pozoruhodné na tom je, že kromě stálé základny fanoušků, která se drží už snad odnepaměti, se pořád nabalujou nový a to je moc dobře.

Tahle „výběrovka“ obsahuje vály z posledních vydaných desek. Konkrétně se jedná o EPčka „Z očí do očí, „Zabit v akci“ a „Odložte všechnu naději“. Jako bonus je pak prezentován závěrečný song „Nemám o ně strach“, který zakončoval i LP kompilaci „Spalte Brno na prach“. Odmítám tvrzení, že by se jednalo o nějaký kalkul, byla by totiž velká škoda, kdyby se tyhle vály nedostaly k těm, který nemaj doma gramec, protože rozhodně nemaj menší kvalitu než jejich předchozí díla – v řadě případů právě naopak. Mě osobně nejvíc oslovujou vály z EP „Zabit v akci“ (mimochodem zvuk basy mě tady dostává!), který jsou jedny z nejpovedenějších, co kdy Zeměžluč nahrála, ale věřím, že každej si svý favority může najít jinde, protože potenciál zde má drtivá většina skladeb. Když jsem četl upoutávku na tohle CD, trošku jsem se usmíval nad částí, kde se říkalo něco ve smyslu, že Zeměžluč zraje jako víno. Ne proto, že bych snad Zeměžluči nevěřil, ale proto, že jsem se tyhle „reklamní slogany“ naučil brát s jistou rezervou. Čím víc ale aktuální dílko poslouchám, tím víc s tímto tvrzením musím souhlasit. Ona je to totiž absolutní pravda. Zeměžluč sice zní prakticky stejně jako před 20 lety, ale je tak nějak vyspělejší, hutnější, ucelenější… Prošla vývojem, to je bez debat, ale vesměs je to stále ten stejnej „nesložitej“ punk a pořád ten stejnej, jasně čitelnej, nezaměnitelnej rukopis. Jak už je zvykem, i tady můžete očekávat inteligentní texty, které jsou jasným políčkem do tváře všem těm ignorantskejm kecalům, který melou něco o úrovni punku.

Bonusem navíc je plnobarevný stylově dělaný booklet, obsahující obaly všech tří sedmipalců a texty jak v češtině, tak překlady do angličtiny. Zkrátka tady máme skvělou zahřívačku před připravovaným novým albem Zeměžluče, které vyjde příští rok. Rozhodně se máme stále na co těšit.