End Of All – Places EP

Nový matroš… není o čem!!! Švédská jednotka, ve které působí ex-bijec Wolfpack Frank je mojí oblíbenou hordou od prvního okamžiku, kdy jsem s nimi přišel do kontaktu. Hodně pravověrných d-takt maniaků mě to možná bude mít za zlé, ale já to musím napsat… TAKTO MÁ VYPADAT CRUSTCORE VE  21. STOLETÍ!!! Je mi jasné, že je spousta lidí, kteří si myslí, že do hrubého kängu není zapotřebí přinášet nic nového a já jsem v některých směrech podobného názoru, ovšem pokud to někdo dělá s takovou lehkostí a přehledem jako tahle horda, tak není o čem!!! Tohle je prostě to nejlepší ze severského crustcore a „melodického“ švédského death metalu, sem tam okořeněného nějakou emotivnější vsuvkou (i když ty vyznívají stejně hrubě a syrově), ovšem poskládaného do kupy s takovým citem, že to působí naprosto přirozeně.

Tenhle sedmipalec obsahuje tři songy výše popsané muziky s názvy „Into the abyss“, „On that hill“ a „The camp“. První song je přes celou a-stranu, další dva okupují zbytek asfaltu, každý z nich je pro mě hymnou, což  neznamená, že se automaticky budou líbit Tobě. Texty jsou osobnějšího charakteru, poslední „The camp“ připomíná, že bychom neměli zapomenout na hrůzy holocaustu. Nejsem sice moc zdatný angličtinář, ale způsob jakým jsou jejich texty napsané, mě hodně sedí a to nejenom na tomto singlu. Podtrženo-vynásobeno, neber tuhle recenzi na způsob, že jsem objevil četu, ze které se celý svět posadí na prdel, ber to tak, že jsem našel něco, co mě oslovilo a to už cca před čtyřmi lety a s každým novým materiálem to pokračuje!!! Bombraid, Unarmed, ranný Disfear, Wolfpack… černá díra… END OF ALL!!!

Hezký,  pro prodej v distru trochu nevýrazný obal…