Fear of Extinction – s/t EP
„menyn ble ajkejso bla“
Severed head of state of fear of extinction of mankind. Kdo najde aspoň jeden název kapely, dostane od Mirka desku zadarmo! A kdo jich najde 16, dostane patent na rozum. Nojo, co naplat, těžko si „Fíři“ (nebo Fíreři ?) mohli zvolit název, kterej by byl větší klišé. Těžko mohli hrát danej styl způsobem, kterej by byl větší klišé. Grafika obalu snad nemohla být víc klišovitá, a texty? Texty jsou absolutní klišé! To není Höle Arbeit, to je Holej Fakt. Zároveň bych ale nechtěl, aby cokoliv z toho bylo jinak, protože tydle výrostci si s tim uměj poradit a předložit to tak, že si vás podroběj a udělaj z vás čtvrtou švédskou korunku.
„afi lsy, afi laej“
Živě vzpomínám na jejich první vystoupení v Benešově, nebylo to zlý, ale ani nic, co by mě posadilo. Přesunem se o několik měsíců později, stojim v berlínském Köpi squatu a s otevřenou držkou hledim na to, co tohle komando předvádí na pódiu. Ten koncert byl velmi, velmi povedenej a soudě dle odezvy pod pódiem jsem si to rozhodně nemyslel sám. A kumpáni ve zbrani, řekové Go Filth Go, se mohli jen pokořeně odebrat na Ouzo. Nemyslim tu italskou kapelu… Dobře, tak na Metaxu.
„fakju, en jo brencdu“
Po demo kazetě, která byla taková neslaná nemastná (přesto „the demo tape is sold out“) si chlapci napravujou reputaci a ještě přidávaj mnohé navíc. Ostatně, i na výsledek tohohle EP jsem si musel chvilku zvykat. Počáteční rozpatky vystřídalo potěšení z toho, když se mraky rozplynuly (ikdyž ve spojení s crustem by to mělo bejt spíš obráceně, což ?) a ve všem je jasno, teď mi to kurva rve kosti z kloubů!
„egen je gejn“
A co že to tu vlastně máme? Možná bude stačit, když zmínim, že sestavu tvoří basovo-kytarový duet modelů z Jonestown (ten pozitivní a ten negativní), za druhou kytarou stojí ex-kytarista P:N:S, za bicíma Pepík z Process Of Decay a všemu zpoza mikrofónu vévodí Vokál, který má na starosti sám velký vezír, pan taťka Phobia Records. Tomu řikám smyčcový kvintet tvořený opravdovou smetánkou domácí hudební líhně. Ale abych to uvedl na pravou míru, tahle nahrávka vznikala ještě před změnama v sestavě, tedy pouze s jednou kytarou a za bicíma ještě s Richem z Bickle´s Cab (a Angry Brigade), který se nedávno vrátil zpátky ochraňovat anglickou královnu.
„bekomza medr ajmo bestr“
Každopádně pánové vzhledem ke svým zálibám, koníčkům a rozhledům dobře vědí, kam šáhnout. Tuhle d-beat škatulku tady valí víc kapel, ale ne tak zcela tímto pojetím. Vem to nejlepší ze švédskejch kapel (dosaď si všechny co znáš a stejně to bude jen část), a řízni to britskou školou alá Discharge (naštěstí ne Amebix, to by šlo všechno do kopru). Celou nahrávkou se pak propíná syrová hrubost jak divoký zvíře chycený v kleci a toužící dostat se zpět do divočiny. Přidej brutální zvuk, dodávající naprosto autentickou nasranost a posedlost vrátit směr ubírajícího se světa na tu správnou kolej. Maximálně-nejpřímnější-cestou.
„blady uo – fakin uo“
Tahle kapela nám roste přímo před očima, nepropásněte její vývoj. Navíc když vezmu v potaz, že v aktuální sestavě jim to šlape ještě o level líp, chystané debutové LP by mohlo bejt slušnej boom. Schyluje se k tomu.
Jo a abych nezapomněl, kupte si tričko!
1. Men In Black
2. Is It Punk ?
3. Network Of Jerks
4. Eight Hour Hell
5. An Idol Bastard
6. Bloody War